Ayn Randová je bezesporu jednou ze zásadních postav novodobého amerického hnutí za neregulovaný kapitalismus. Objektivismem, svojí propracovanou filozofií, ovlivnila celé řady politiků, podnikatelů i běžných lidí. I když je už po smrti, její odkaz žije dál, a to především díky neziskové organizaci Ayn Rand Center. Její spolupracovníci Yaron Brook a Don Watkins svojí knihou Free Market Revolution navazují na myšlenky Ayn Randové a předkládají práci, která si klade za cíl lidem ukázat výhody laissez-faire kapitalismu a postavit jeho obranu na morálních základech.
Free Market Revolution (pro potřeby textu vynechám její podtitul How Ayn Rand’s Ideas Can End Big Government – Jak mohou myšlenky Ayn Randové skoncovat s velkou vládou) je rozdělena na dvě části. První z nich je nazvaná prostě „The Problem“ a ve čtyřech kapitolách ukazuje, co je se současnou podobou státního zřízení USA špatně. Za téměř ideální považuje podobu americké ekonomiky v letech po občanské válce, podle Brooka a Watkinse to byla doba obrovského hospodářského růstu, který byl způsoben nízkou úrovní regulace. Autoři analyzují důvody vzniku současné finanční krize a jako jedinou cestu, která vyvede americkou ekonomiku z recese zpět do rozkvětu, navrhují opravdový kapitalismus.
Následuje podstatně rozsáhlejší část druhá, která se zabývá řešením současného stavu. Zásadním poselstvím, které Free Market Revolution hlásá, není poselství ekonomické, ale morální. Podle autorů je jedinou možnou cestou ze současné intelektuální, ekonomické a politické krize změna uvažování lidí směrem k racionálnímu sobectví. Velká část knihy se věnuje problematice ziskového motivu, který je podle ní šlechetný, úctyhodný a nikoliv negativní, jak se nám snaží tvrdit řada obhájců silného státu. Obrana laissez-faire kapitalismu by neměla být postavena pouze na tom, že je to systém ekonomicky výhodný (což samozřejmě je), ale také na základech morálních – je to totiž jediný systém, který respektuje práva jedinců na uplatňování racionálně sobeckého přístupu, který vede k akumulaci bohatství.
Ostatně, celý přebujelý systém státního přerozdělování peněz má podle Brooka a Watkinse počátek v morálce altruismu, která hlásá, že obětování pro druhé je ctnost. Ve jménu této morálky jsou pak lidem dávána automatická práva na peníze ostatních, která logicky ústí v další a další růst státního aparátu. Free Market Revolution však nezůstává jen u teoretických frází. Silnou stránkou knihy je fakt, že prakticky každý její závěr je ihned doložen na srozumitelných příkladech, případně je znázorněna situace po jeho praktické aplikaci.
Naprosto konkrétní je pak předposlední kapitola, která se plně věnuje problematice amerického zdravotnického systému. Nejenže kritizuje jeho současnou přílišnou velikost, systémy Medicaid, Medicare a navrhovaný ObamaCare, ale navrhuje i řešení. Kromě konečného cíle (absolutně svobodného trhu) nabízí i dílčí reformy, které by bylo možné provést hned teď.
Ačkoliv je Free Market Revolution kniha zasazená do současných amerických poměrů, její teze platí i v naší republice. Shodně se tu (všeobecným názorem posuzováno) levice a pravice liší jen mírně, státní aparát je neefektivní a některé služby jsou tu dokonce ještě nesvobodnější, než v USA.
Současná doba je sice pro opravdový kapitalismus zlá, závěr knihy je ale jednoznačně optimistický. Něco se děje, jestli je čas konat a zasadit se o změnu politického proudu, je to právě teď. Dnes můžeme nastartovat proces, který za několik generací vyústí ve svobodnou společnost s minimálním státem. A k tomu má Free Market Revolution (třeba i proto, že se nedávno stala certifikovaným bestsellerem) šanci přispět velkým dílem.
