Pokud někdo někomu ublížil, musí být potrestán. Proč ale každý člen pravicové strany, který si někdy v minulosti zadal s komunisty, bez ohledu na to co dělá a hlásá dnes (i v minulých čtrnácti letech), je považován za nevěrohodného agenta temných sil a lůza by jej nejraději vyválela v asfaltu a posypala peřím? Na straně levice žádný podobný rozkol neexistuje. V parlamentu spokojeně sedí lidé, kteří komunismus šíří prostřednictvím zákonů a státního aparátu. Proboha, uvědomme si konečně, že komunisté nejsou žádná jasně ohraničená sekta, nepoznají se podle rudých rohů, knížek, praporů nebo členství v KSČM (KSČ), ale podle skutků. Jsou všude mezi námi, ale hlavně v nás, v naší závisti vůči úspěšnějším, v přesvědčení, že máme nárok něco dostat od cizích lidí, na dávky, dotace, příděl bytu, že můžeme někoho vyvlastnit daněmi, v naší touze prostřednictvím politiky šířit dobro nebo někomu něco prostřednictvím státu sebrat a sami si polepšit. Kdo chce bít komunisty, ať si pro začátek sám dá pěstí. Až ze sebe vymlátí chtivost po cizím majetku nebo ambice polepšit svět na cizí účet, může mluvit o antikomunismu.
Škodí více minulí nebo současní komunisté?
0 Sdílej