Vládou slibovaná legislativní smršť smetla běžného občana. Právní prostředí se po neustále nových a nových novelách komplikuje tak, že občan se v systému českého práva nemůže zorientovat. A to se po něm chce, aby tyto zákony dodržoval, protože neznalost zákonů neomlouvá. Míra složitosti, neurčitosti a nejednotnosti při výkladu práva je v České republice ojedinělá a spíše se blíží „banánovým“ republikám, kde žádné právo neexistuje. Dokonce jsme zavedli presumpci viny, kdy musí nařčený občan dokazovat něco co se nestalo, českou specialitou je i zpětné působení zákonů. Častá změna zákonů je výborný byznys pro právníky mající co do činění právě s možností zasahovat do legislativní činnosti. Vykladači novelizovaných norem bývají povětšinou jejich samotní tvůrci či spolutvůrci a samozřejmě, že ne zadarmo potom jezdí po vlastech českých a k příslušným paragrafům dávají přednášky. Nezřídka se stane, že výklad, který učiní těsně po vydání novely zákona, je naprosto odlišný od výkladu, který je o pár měsíců později podán v souvislosti s rozpory, které ta která norma přinese v praxi. Mezi právníky se tak traduje, že je lepší navštívit tyto semináře několikrát a ten nejposlednější by měl být tím platným. Např. o Obchodním zákoníku (OZ) se ví, že už v době kdy vstupoval v platnost, obsahoval delikátní nesmysly. Objevovala se nutnost připravit novelizaci OZ zhruba s 200 technickými změnami. Později se ukázalo, že tyto technické změny nebude možné provést do 1. 7. letošního roku, protože se objevily další desítky připomínek a tudíž se očekává, že příslušná novela proběhne do konce tohoto roku. Pochybuji, že se do té doby podaří „vyčistit chlév“, který vznikl po poslední novele. Svou měrou k tomu přispěli i někteří spolutvůrci, kteří umějíce francouzský jazyk zakomponovali zcela nesmyslně některé pasáže týkající se např. koncernového práva do našeho OZ, který pracuje v naprosto diametrálně odlišném ekonomickém a právním prostředí, které zde vzniklo transformací české ekonomiky.
Politikové se často bijí v prsa, když chtějí obhajovat drobné akcionáře. Svými zákonnými úpravami však činí pravý opak. OZ nechrání drobné akcionáře tam, kde svůj podíl prodává stát. V takovém případě nabyvatel není povinen učinit povinnou nabídku a odkoupit od drobných akcionářů akcie. Jestliže občan očekává, že např. po prodeji Komerční banky bude muset nabyvatel udělat povinný odkup, tak se ho nedočká. Ledaže by nový vlastník KB byl natolik solidní a nabídl tento povinný odkup sám. Podobnou situaci lze očekávat např. i u Unipetrolu.
Jiný způsob poškozování občanů je např. vybraný způsob privatizace energetiky. Zde budou vesměs prodávány rozvodné společnosti společně s výrobci a tudíž zůstane zachován nejméně po přechodné období dominantní postavení ČEZu při dodávání elektrické energie. Odběratel tak nebude, bohužel, moci čerpat z výhody liberalizace energetického trhu, který mnohde vedl k rapidnímu snížení ceny energie, případně cena elektrické energie nerostla tak rychle jakoby rostla v monopolním prostředí.
Kapitolou samou o sobě je výběr poradců pro privatizaci. Ať už energetiky či plynárenství. Vláda vůbec neuvažuje o vypsání výběrového řízení na poradenskou firmu. Naskýtá se otázka na co platíme státní úředníky, když si vláda musí na privatizaci brát poradce. Občan je tak v podstatě obírán dvakrát. Jednou tím, že jako akcionář nedostane nabídku k povinnému odkupu akcií a jednak jako občan, daňový poplatník, protože platí jak ministerské úředníky, tak ještě poradce, kterým je vyplácena odměna za privatizaci. Daleko čistší by bylo, kdyby úředníci nesli zodpovědnost za způsob privatizace a navrhli kupce v průhledném výběrovém řízení, kde rozhodující je nabídnutá cena a místo poradenské firmy by se najala pouze renomovaná právní kancelář, která by připravila smlouvy s tímto novým nabyvatelem. Poradenské firmy očekávají za své „rady“ odměnu až ve výši několika set milionů, možná miliardy Kč. Naskýtá se i otázka možné korupce a malé domů zpět těm, kteří „vybírají – nevybírají“ tyto poradenské firmy. K čemu vlastně poradenská firma má být, když už si před jejím výběrem i vrabci na střeše cvrlikají, že ČEZ bude prodán EDF (polostátní francouzské firmě).
