Svoboda a obchod

Francouzský myslitel a politik Alexis de Tocqueville (1805-1859), se proslavil zejména knihou postřehů Demokracie v Americe, která je dodnes považována za nejucelenější a nejtrefnější dílo o společnosti Spojených států očima cizince. Tocqueville procestoval řadu dalších evropských i neevropských zemí a všude prokázal výjimečnou schopnost rychle proniknout do problémů určujících život dané společnosti, analyzovat je a s udivující jasnozřivostí předpovídat další vývoj. Zanechal po sobě řadu cestopisných, filosofických i politických spisů, z nichž mnohé jsou dodnes aktuální. Následující text je deníková poznámka z Tocquevillovy cesty po Anglii a lrsku roku 1835.
Nahlédnu-li do světové historie, vidím některé svobodné národy, u kterých neexistovala výroba ani obchod. Nevidím však žádný národ řemeslníků a zejména obchodníků, který by přitom nebyl svobodný. Vezměme si Féničany, Kartagince, středověké Italy či Vlámy, hansovní města, Holanďany, Angličany nebo Američany Spojených států. Mezi těmito dvěma slovy, svoboda a obchod, je tedy skrytá spojitost. Ríká se, že obchodní duch plodí v lidech přirozeně i ducha svobody. Kdesi ve svém díle o tom hovoří i Montesquieu. Toto tvrzení je zčásti pravdivé. Domnívám se však, že je to právě především duch a návyk svobody, co v lidech vytváří ducha a návyky obchodní. Nacházíme je pohromadě, tak jako často nacházíme dvě pokolení žijící pod jednou střechou; nesvedla je tam náhoda, nýbrž jedna zrodila druhou, a proto se s nimi setkáváme současně.
Aby byl člověk svobodný, musí se umět pouštět do obtížných podniků a ve svém úsilí vytrvat, být zvyklý jednat samostatně. Aby žil svobodně, musí si zvyknout na život plný potíží a nebezpečí, mít se bez ustání na pozoru a neustále se kolem sebe opatrně rozhlížet – taková je cena svobody. A všechno to je stejně nezbytné i pro úspěch v obchodu.
Když vidím, jak politický život v Anglii vtiskuje lidem do duše popud k jednání, a když vidím Angličana, tak důvěřujícího svým zákonům, jak spoléhá sám na sebe, nevidí překážku v ničem kromě hranice vlastních sil a jedná bez omezení, když jej vidím, hnaného představou, že dokáže cokoli, jak se neustále neklidně rozhlíží a hledá všude to nejlepší, když jej tedy takto vidím, vůbec se neptám, zda pro něj příroda vytvořila přístavy, obdařila ho uhlím či mu dala železnou rudu. V tom příčina jeho obchodního úspěchu nespočívá – spočívá jen v něm samém.
Chcete vědět, zda nějaky národ žije průmyslem a obchodem? Nehledejte v jeho přístavech, nezkoumejte jeho lesy či plody jeho půdy. Všechny tyto věci jsou přivedeny k užitku jen obchodním duchem; chybí-li obchodní duch, nejsou k ničemu. Zjišťujte, zda zákony tohoto národa povzbuzují lidi v usilování o blahobyt, zda jim dávají svobodu toto úsilí uskutečňovat, vzdělání a návyky, díky nimž jej mohou vůbec objevit, a konečně možnost bezpečně ho užívat poté, co ho dosáhnou.
Svoboda je ve skutečnosti věcí posvátnou. Jen jedna věc si kromě ní zasluhuje toto přízvisko, a tou je ctnost. Čím jiným je totiž ctnost, ne-li svobodnou volbou toho, co je dobré?