Premiér Paroubek u příležitosti návštěvy svého čínského protějšku, komunistického premiéra Wen Ťia-Pao prohlásil, že je připraven použít razantního postupu proti nošovickým zemědělcům, kteří odmítají prodat své pozemky pro plánovanou továrnu Hyundai. Ačkoli Nošovický areál není jedinou lokalitou, kde by bylo možné továrnu postavit, jejich pozemky se automobilce prý líbí nejvíce. Nová pracovní místa jsou podle premiéra národním zájmem a nezaměstnaní v regionu mají přece právo na práci. To, že podle selského rozumu i Ústavy ČR mají také zemědělci právo na nakládání se svým majetkem dle svého uvážení, je zřejmě zanedbatelný detail. Nošovičtí přitom již jednu vlnu vyvlastňování zažili, rovněž to bylo ve jménu větších a důležitějších ideálů.
V celé kauze se ale trochu zapomíná na jedno: diletantský postup státu při jednáních o investici. Vláda nejdříve s velikou pompou vyhlásila, že u nás bude investovat významný korejský investor a přinese spoustu pracovních míst. Siláckými řečmi o investici mluvila jako o hotové věci, aniž by si předem pozemkové záležitosti v korektním jednání s vlastníky vyřešila. Zemědělci byli zprvu k jednání ochotni, ale je zcela pochopitelné, že po aroganci, jakou předvedl stát (přistupte na naše podmínky buďto dobrovolně, nebo vás donutíme) se chtějí bránit. Na paměti mějme podobný případ intervence vlády ve prospěch firmy Philips v Hranicích na Moravě. Na paní Regecovou (mimochodem oceněnou Cenou Karla Havlíčka Borovského za občanskou statečnost), která nechtěla svůj pozemek prodat tehdy vláda dokonce vyslala svůj těžký kalibr v podobě policejního náměstka Jakubíka. Do skandálního postupu státu se tehdy vložil samotný Philips a s jeho přispěním se věc nakonec vyřešila.
Doufejme, že i Nošovická aféra se nakonec vyřeší civilizovaně bez použití hrubé síly státu, kterou hrozí ministerský předseda. A pro příště, než se vláda bude chlubit nějakou investicí, nechť si laskavě vlastnické záležitosti vyřeší korektně a v klidu předem. Bude to tak lepší pro nás pro všechny.
Otištěno v LN 13. 12. 2005
