Novoroční projev Tomia Okamury je ukázkovým příkladem ekonomického populismu, který se tváří jako „zdravý rozum“, avšak ve skutečnosti stojí na systematickém zjednodušování, záměnách pojmů a falešných dilematech. Pod líbivým jazykem optimismu a péče o „obyčejné lidi“ se skrývá soubor tvrzení, která popírají známá fakta, ignorují programové prohlášení vlády a překrucují realitu. Nevím, zda to Tomio Okamura dělá záměrně, anebo je tak hloupý a nevzdělaný ignorant, ovšem obojí je v jeho funkci ústavního činitele velmi nebezpečné.
Hysterie místo analýzy a popření rizika jako strategie
Okamura spojuje pandemii, klimatickou změnu i válku do jednoho pojmu: „hysterie“. Tento rámec není náhodný. Populismus často nahrazuje práci s rizikem jeho popřením.
Pandemie, klimatická změna i válka nejsou ideologické konstrukty, ale reálné šoky, které ekonomika dostává – ať už nabídkové nebo poptávkové. Politika, která rizika bagatelizuje, ve výsledku zvyšuje budoucí náklady – a ty vždy zaplatí právě ti „obyčejní lidé“, na které se populisté tak rádi odvolávají.
Ráda bych Tomiovi připoměla, že v České republice na koronaviru zemřelo 43 tisíc lidí. A celosvětově 7 milionů lidí. V době, kdy kapacity nemocnic nestačily, nebyly k dispozici léky, roušky ani dezinfekce bychom asi mohli o hysterii mluvit, neboť většina lidí nechtěla zemřít, a to ani ti, kteří se dopovali odčervovadlem pro koně, ivermektinem.
CO₂: pravdivá věta použitá k nepravdivému závěru
Tvrzení, že CO₂ je „užitečný a potřebný plyn“, je triviálně pravdivé. Stejně pravdivé je ale i to, že nadměrné emise CO₂ představují negativní externalitu, tedy náklad, který není zahrnut v tržní ceně a dopadá na třetí strany.
Důvod, proč se řeší uhlík je ten, že externality mají být internalizovány – pomocí daní. Okamura zde záměrně zaměňuje špatně navržené regulace s principem samotným. Výsledkem je slaměný panák: místo diskuse o efektivních nástrojích dostáváme falešnou volbu mezi „zdravým rozumem“ a „zeleným šílenstvím“. V tomto případě ale zešílel sám Okamura, protože ignorování vědeckých faktů chce notnou dávku zatmění mozku.
Energie a inflace: ignorování fungování trhu
Jedním z klíčových tvrzení projevu je, že vysokou inflaci v Česku způsobila vláda tím, že nevyužila „přebytek levné elektřiny“. Tento argument ignoruje základní realitu evropského energetického trhu. Ráda Tomiovi vysvětlím, jak funguje trh s elektřinou. Cena elektřiny v ČR není administrativní rozhodnutí vlády, ale výsledek integrovaného trhu, kde cenu určuje mezní zdroj – často plyn. Inflace byla kombinací globálních faktorů: pandemického doznívání, války, energetického šoku a předchozí fiskální expanze (milion covid programů vlády Andreje Babiše a rozhazování Aleny Schillerové – viz naši studii Česká vládní korona-opatření). Redukovat ji na „zlý úmysl vlády“ může jedině hlupák.
Ratingy a veřejné finance: selektivní práce s fakty
Okamura se ohání ratingovým hodnocením jako důkazem „nejhorší vlády v dějinách“. Zároveň však opomíjí, že Česká republika si stále drží investiční rating a relativně nízké zadlužení v evropském kontextu. À propos, rating České republiky na konci vlády Petra Fialy (2025) a na konci vlády Andreje Babiše (2021) je stejný: AA-, Aa3 (Moody’s a Fitch).
Ratingy jsou komplexním hodnocením dlouhodobé schopnosti splácet závazky. Používat je selektivně, bez kontextu strukturálního deficitu vzniklého v předchozích letech, není seriózní analýza, ale rétorický trik.
Bezpečnost jako veřejný statek, nikoli „zbytečný luxus“
Odmítání podpory Ukrajině je v projevu rámováno jako morální volba mezi „našimi lidmi“ a „cizí válkou“. Z ekonomického hlediska jde o falešné dilema. Bezpečnost je veřejný statek. Její podfinancování se neprojeví okamžitě, ale v podobě vyšších budoucích nákladů. Historie opakovaně ukazuje, že odstrašení je levnější než následná obrana. Tvrdí-li někdo, že pomoc napadené zemi je „nesmyslná“, měl by také vysvětlit, jaké budou náklady její absence. A o tom, že je o polovinu levnější Ukrajině poslat zbraně jsme již psali zde.
Migrace jako obětní beránek
Spojování migrace s kriminalitou, nízkými mzdami a nedostupným bydlením je jedním z nejstarších populistických narativů. Ekonomická data však ukazují jiný obraz.
Ukrajinci v Česku převážně pracují, odvádějí daně a pomáhají udržovat pracovní trh. Problém bydlení je primárně problémem nedostatečné nabídky, způsobené regulacemi a nefunkčním územním plánováním. Přenášet vinu na cizince je politicky efektní, ale ekonomicky prázdné. A situaci to nevyřeší.
Navíc MPSV v analýze ukazuje, že se fiskálu Ukrajinci vyplácí. Od začátku války je jejich čistý přínos rozpočtu již 18,8 miliardy korun a každý kvartál jejich přínos ekonomice roste. Příjmy jsou souhrnně zaplacené daně a odvody, výdaje pak zaplacené dávky a příspěvky pro osoby, které mají status dočasné ochrany. Ve třetím kvartálu roku 2025 již stát na Ukrajincích vydělal 110 % toho, co zaplatil na podpoře.
| Období | Příjmy (v mld CZK) | Výdaje na podporu a dávky (v mld) | absolutní rozdíl | % rozdíl |
| Q1 2023 | 4,9 | 7 | −2,1 | −30 % |
| Q2 2023 | 4,5 | 6,4 | −1,9 | −30 % |
| Q3 2023 | 4,8 | 4,4 | 0,4 | 9 % |
| Q4 2023 | 5,2 | 4,2 | 1 | 24 % |
| Q1 2024 | 5,9 | 3,8 | 2,1 | 55 % |
| Q2 2024 | 5,9 | 3,7 | 2,2 | 59 % |
| Q3 2024 | 6,3 | 4 | 2,3 | 58 % |
| Q4 2024 | 7,1 | 4 | 3,1 | 78 % |
| Q1 2025 | 7,4 | 3,8 | 3,6 | 95 % |
| Q2 2025 | 7,6 | 3,8 | 3,8 | 100 % |
| Q3 2025 | 8,2 | 3,9 | 4,3 | 110 % |
| celkem | 67,8 | 49 | 18,8 |
Pokud Tomio chce dostát svým předvolebním slibům a snížit schodek rozpočtu, měl by naopak migraci z Ukrajiny podporovat. A pokud chce dostát slovům z programového prohlášení vlády o tom, jak vláda chce lákat zahraniční talenty, měl by jako člověk se smíšeným korejsko-japonsko-českým původem přestat plivat proti imigrantům. Zejména, když ze všech ukrajinců u nás (počítáno z celku, tedy i z těch, kteří přišli před začátkem války) je 45 % dospělých žen, 32 % dětí a jen 23 % jsou dospělí muži. Tomio, je to opravdu nízké a negentlemanské. Plivat na ženy, děti, které se nám vyplácí může opravdu jen dezolát.
Data výše ukazují, že ukrajinské ženy nikomu práci nevzaly a pokud by o tom Tomio přeci jen pochyboval, tak nezaměstnanost v ČR byla v říjnu (poslední data ČSÚ) 3,2 %, což je jedno z nejnižších čísel v EU a opravu to není problém, protože plná zaměstnanost existuje jen v socialismu. Na dávkách jsou jen ti, kteří si buď hledají novou práci a mají pár měsíční odpočinek, nebo prostě pracovat nechtějí.
Zahraniční politika jako soubor konspiračních náznaků
Části projevu věnované „západním zbrojovkám“, „zlatým záchodům“ či údajným plánům na odkup Nord Streamu vykazují znaky dezinformačního diskurzu: silné emoce, chybějící zdroje a jasně určený viník. Zodpovědnost Ruska za válku je systematicky rozmlžována, zatímco Západ je vykreslován jako cynický hybatel konfliktu.
To není kritika globalismu ani obrana národních zájmů. Je to přebírání cizí propagandy, která nemá nic společného se suverenitou naší země.
Tomio, prosím tě, jdi se pobavit s výrobci zbraní, které je nyní prodávají na Ukrajině. Poptávka po zbraních je nyní tak vysoká, že mnoho českých firem na tom profituje (a platí díky tomu vysoké daně). Naopak, je proti národním zájmům a dřívějším slibům na vyrovnaný rozpočet tyto aktivity tlumit. Ukrajina si od nás zbraně kupuje.
Kde je mimochodem zbrojařská lobby, když tu nyní ruský troll jede tuto propagandu?
Populismus není zdravý rozum, je to zatmění mozku
Projev Tomia Okamury není ekonomickou alternativou, nýbrž emočním výlevem, které nabízí jednoduché viníky místo skutečných řešení. Populismus stojí na rozdělování společnosti, popírání rizik a krátkodobém politickém zisku. A samo to je v rozporu, kým se chce Tomio stát. Tomio chce být totiž státník. Takto ovšem státníkem rozhodně není, určitě České republiky, možná tak Ruské federace. A v za pár let na něj budeme vzpomínat jako na tragického státníka, který rozhodně nehájí národní ani ekonomické zájmy.
Okamurovy teze jsou totiž tak pataekonomické, že kdyby se naplnily, tak by měly neblahý vliv na Českou republiku a její špatné ekonomické výsledky. Jeho projev je směsí ekonomické naivity, zjednodušování, překrucování faktů, a velkohubých prohlášeních, které opravdu neslouží zájmům České republiky. Celé mě to vede k přesvědčení, že cílem Okamury je zlikvidovat českou suverenitu a ekonomiku.
Jana Galvis je analytička Institutu liberálních studií a specialistika e-commerce. Zabývá se ekonomikou, latinskou Amerikou a rodinnou politikou.
