Tureckým hospodářstvím si představujeme zlodějnu,neúspornost a zaostalost. V Německu se hospodářskému rozvratu, plýtvání a desorganizaciříká „polské hospodářství“. Odpovídají tyto zažité pojmy, která jsou u nás a vNěmecku srozumitelnými synonymy pro špatně fungující hospodářství, dnešnírealitě?
Polsko je nejdynamičtější ekonomikou středoevropskéhoregionu, která úspěšně konverguje s ekonomikami vyspělých evropských zemí.Pojem polské hospodářství už dávno ztratil svůj pejorativní obsah z minulosti.
V Turecku je to podobné. Z istanbulského letiště pravidelnáautobusová linka zaveze cizince bezpečně a levně do centra. Řidič nebo strážcipořádku ochotně poradí další cestu. Ubytovací a stravovací zařízení jsou naslušné úrovni s vlídnými cenami. V šestnáctimilionovém Istanbulu vládneřád, pořádek a čistota a po setmění je bezpečno. V posledních 20 letechbyl ekonomický růst v Turecku značně kolísavý. Téměř 10% růst v jednomroce byl následován obdobným poklesem v následujícím roce, nicméně naevropské poměry vykazovala turecká ekonomika vysoká tempa růstu, která bylapřerušena v roce 2008. V roce 2010 HDP Turecka opět rostl 9% ročním tempem.Řecká ekonomika, která od roku 2000 rostla rychleji než byl průměr EU, od roku2009 zaznamenává hospodářský pokles. Nezaměstnanost je od minulého rokuv Řecku vyšší než v Turecku. Dlouhodobým problémem tureckéhohospodářství byla poměrně vysoká míra inflace. Až v roce 2004 se tureckécentrální bance podařilo snížit inflaci na jednocifernou hodnotu a od té doby dáleklesá. V roce 2010 byla roční míra inflace 6,3%. Produktivita práce rostlav posledním desetiletí v Turecku podstatně rychleji než v Řecku.Zatímco turecké veřejné finance s dluhem dosahujícím 45% HDP lze v evropskýchpoměrech pokládat za konsolidované, Řecko s dluhem dosahujícím 180% svéhoHDP by už vloni zbankrotovalo, kdyby nepožádalo mezinárodní finanční instituceo pomoc, resp. o ochranu před svými věřiteli. Je zřejmé, že v současnostiuž obsah pojmu turecké hospodářství odpovídající drancování spíše než budovánía rozkvětu, který se v našem slovníku usídlil po mnohasetletém obdobírozpínavosti Osmanské říše v Evropě, pozbyl platnosti.
Řecká ekonomika se oproti turecké může pyšnit podstatněnižší mírou inflace. Jednociferné hodnoty dosáhla už v roce 1995 hnának monetární disciplíně vidinou členství v budoucí eurozóně. Dosaženítohoto cíle jednorázovým splněním maastrichtských kritérií, jichž Řecko dosáhlospíše „kreativním účetnictvím“ a „flexibilní statistikou“ než skutečnýmekonomickým výkonem a fiskální disciplínou, se ukazuje být Pyrrhovým vítězstvím.Řecko na rozdíl od Turecka nemůže „pracovat“ s vlastní měnou ve jménuzachování své konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, jak nyní činí Tureckos tureckou lirou, aby snížilo svůj obchodní deficit a obnovilo svou vnějšíekonomickou rovnováhu.
V Řecku je nepořádek a Řekové dlouhodobě žijí nadmožnosti dané vlastním ekonomickým výkonem. V Řecku neexistuje komplexníkatastr nemovitostí, starobní důchod pobírají lidé často dlouho po smrti,občané se masově vyhýbají placení daní a stávkují více než evropští šampioniv této oblasti – Francouzi Přitom v chudém zemědělském kraji Thesaliejezdí více luxusních vozů Porsche Cayenne v přepočtu na obyvatele nežv Londýně či New Yorku. Nebo vrátný v řecké státní společnostiHellenic Petroleum pobírá pravidelně měsíčně v přepočtu 182 tisíc korun,což je více než vrátní v Německu či Nizozemí, kteří pracují v roce o30 dní více. Je zřejmé, že pro drancování v Evropě je dnes daleko příhodnějšímpojmem Řecké hospodářství.
v
