TZ: Index byrokracie 2020: V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 223 hodin ročně

Index byrokracie letos slaví v České republice i přes komplikace v souvislosti s šířením viru COVID-19 čtvrté výročí. Jako každý rok znázorňuje Index byrokracie všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho roku provozu v České republice.

Rok 2020 přináší v oblasti byrokracie mírné zlepšení. Celková byrokratická zátěž pro malé firmy činí letos 223 hodin. To je o čtyři hodiny méně, než tomu bylo v roce 2019. „V zásadních kategoriích administrace zaměstnanců a provozu nedošlo k významným změnám. Pokles byrokratické zátěže souvisí především s omezením a odkladem změn v legislativě a v podnikatelském prostředí,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz a vedoucí projektu Index byrokracie v Liberálním institutu Pavel Peterka. „Veřejná správa reflektovala ve svých rozhodnutích negativní vliv pandemie na živobytí podnikatelů a kývla tak například na odklad třetí a čtvrté vlny EET, jejíž plánované zavedení v roce 2020 by pro podnikatele jistě znamenalo zvýšení byrokratické zátěže.“

Jednoduchost indexu umožňuje každoroční přepočítání výsledků a lze tak sledovat a hodnotit aktivitu odpovědných orgánů České republiky v omezování byrokratické zátěže podnikatelů. Výsledky jsou konkrétní, protože popisují život jedné firmy a v některých případech jsou tak vhodnější k interpretaci, než výsledky měření za celé ekonomické regiony.

Česká republika se ze šesti měřených zemí umístila na třetím místě za druhým Slovenskem, kde byrokracie dosahovala 217 hodin ročně, a za první Severní Makedonií, kde byrokracie dosahuje z českého pohledu těžko uvěřitelných 153 hodin. Ze srovnání dopadají nejhůře země jihu Evropy, kde Španělsko dosahuje byrokracie 369 hodin a Itálie 312. Na čtvrtém místě končí Litva s 271 hodinami.

Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon. Aby bylo možné zařadit činnost modelové firmy do kategorie byrokratické zátěže, tak musí splnit dvě podmínky: 1) Tato činnost je vyžadována regulatorním rámcem, či jinou relevantní veřejnou autoritou, či orgánem. 2) Činnost neprojde testem trhu. Jedná se o činnosti, které by firma vykonávala i bez zákonné povinnosti (např. účetnictví).

„I když na tom Česká republika ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk téměř šest týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ poukazuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „V době hospodářského růstu jsme nad tím mohli mávnout rukou. Ale teď, v horších časech ekonomického poklesu a velmi nejisté budoucnosti, kdy firmy musí obracet každou korunu, by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na šest týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek politiky.

Pro bližší informace k metodologii výpočtu a zahraničním výsledkům navštivte bureaucracyindex.org, či nás přímo kontaktujte na info@libinst.cz

Výsledky byly vyhlášeny symbolicky k prvnímu pracovnímu dni po 29. září. Toto datum připomíná narozeniny ekonoma rakouské školy Ludwiga von Misese, jehož kniha Byrokracie z roku 1944 popisující chování byrokratů vznik indexu inspirovala. Knihu vydal v roce 2002 v českém překladu Liberální institut.