Všichni jsme si za léta transformace zvykli na propastný rozpor mezitím, co Václav Klaus říká, a tím, co činí. Velmi rád vystupoval vdiskusích jako člověk, který si cení osobní svobody nade všechnoostatní a často své oponenty právem usvědčoval z kolektivistických asociálně-inženýrských sklonů. Kolikrát jsme již slyšeli profesoraKlause na veřejnosti hřímat o tržní ekonomice bez přívlastků a čítávalijeho projevy z domova i ze zahraničí, kde své posluchače poučoval osvobodě. Jak to bylo se skutečnou rolí spontánního řádu, tržníekonomiky a svobody během pěti let jeho premiérství, víme všichni mocdobře. Ti, kteří přeci jenom stále trpí pro makroekonoma Klausenevyléčitelnou slabostí, mohou namítnout, že (bohužel) nevládl sám, alese svými koaličními partnery. To je sice pravda, ale i když bylpraktickou – nutně kompromisní – politikou nucen k ústupkům, řada jehotehdejších výroků, kterými se snažil své činy vysvětlovat a obhajovat,do jeho friedmanovsko-hayekovského profilu nezapadala. O to vícepřekvapivé jsou některé jeho výroky dnes, v době, kdy k ním není a aninemůže být svými politickými partnery nucen.
Za vrcholný projev pohrdání individuální svobodou lze však označit jehonedávný výrok v MF DNES (9.4.1998, str. 4), kde prohlásil, že nejensouhlasí s povinnou vojenskou službou, ale považuje ji i za základnípovinnost každého mladého muže. Zatímco mnozí z těch, které panpředseda Klaus označuje za socialisty, chápou povinnou vojenskou službujako nutné zlo (což je dle našeho názoru stejně tak krajně amorální anavíc fakticky nesprávné stanovisko) domnívá se reformátor Klaus, žezbavení člověka svobody na mnoho měsíců, aniž by se jakýmkoliv způsobemprovinil, je slučitelné s konceptem individuální svobody tak, jak hochápali moderní myslitelé, kterými se tak často zaštiťuje. Major Klausse dle svých slov „mračí na každého, kdo má tendenci vyhnout sevojenské službě.“ Poukazuje na vlasteneckou povinnost. Sama dikcetakových výroků silně připomíná nejen projevy sociálních demokratů, alei nástěnky z dob reálného socialismu. I takový kolektivista jako JohnKenneth Galbraith se s Miltonem Friedmanem shodnul na tom, že povinnávojenská služba je zrůdným přežitkem středověku a je ve své podstatěotroctvím. V této souvislosti by bylo zajímavé vědět, zda intelektuálKlaus zná instituci, která je s liberalismem ještě méně slučitelná nežotroctví.
Je proto mimořádně zábavné sledovat, jak expremiér Klaus po výšediskutovaném výroku ještě tentýž týden osočuje sociální demokracii znevíry v individuální svobodu.
Jako člověk, který tvoří polovinu českých členů v prestižní MontPelerin Society, sdružující přední světové osobnosti klasickéholiberalismu, by mohl s podobnými názory vystoupit na jejím příštímzasedání ve Washingtonu, D.C. Možná by ho ostatní členové poslaliraději hrát tenis…
