Jeffrey Clemens nás upozorňuje na bláznivý popis v článku New York Times o pravděpodobně ukradených volbách ve Venezuele. Článek začíná docela rozumně:
Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro byl v pondělí brzy ráno prohlášen vítězem bouřlivých prezidentských voleb v zemi, a to navzdory obrovské síle opozičního hnutí, které bylo přesvědčeno, že právě letos svrhne Madurovu socialismem inspirovanou stranu.
Hlasování bylo plné nesrovnalostí a občané rozzlobeně protestovali proti postupu vlády ve volebních střediscích i v době vyhlášení výsledků.
Termín „strana inspirovaná socialismem“ je zvláštní. Dotyčná strana se jmenuje Sjednocená socialistická strana Venezuely (Partido Socialista Unido de Venezuela) a v jejích základních principech se uvádí: „Strana se ustavuje jako socialistická strana a potvrzuje, že socialistická společnost je jedinou alternativou k překonání kapitalistického systému.“ V tomto případě se jedná o socialistickou stranu. Takže bych se přiklonil k „socialistické straně pana Madura“. Nevadí, to není ten největší přehmat. Později se v článku píše:
Pokud se rozhodnutí voleb potvrdí a Maduro zůstane u moci, přenese chavismo, socialismem inspirované hnutí, do třetího desetiletí působení ve Venezuele. Hnutí, které založil bývalý prezident Hugo Chávez, Madurův mentor, původně slibovalo, že vymaní miliony lidí z chudoby.
Po určitou dobu se mu to dařilo. V posledních letech však socialistický model podle ekonomů ustoupil brutálnímu kapitalismu, kdy malá, na stát napojená menšina ovládá většinu národního bohatství.
Ve Venezuele nyní vládne „brutální kapitalismus“ pod Madurovou Sjednocenou socialistickou stranou!???? New York Times ztratily kontakt s realitou. Z odkazu zjistíme, že tím myslí, že byly zrušeny některé cenové a mzdové kontroly, včetně povolení používat dolary, protože bolívar byl „znehodnocen hyperinflací“, a byly legalizovány remitence ze Spojených států:
New York Times: Maduro byl nucen uvolnit ekonomická omezení, která kdysi definovala jeho socialistickou vládu a poskytovala základ jeho politické legitimity.
Zrušení některých kontrol neznamená, že se Venezuela stane kapitalistickou zemí. Zrušení kontrol navíc vedlo ke zlepšení:
… Znovuobnovení zásobování regálů také pomohlo zmírnit napětí v hlavním městě, kde hněv kvůli nedostatku základních potravin v průběhu let přispěl k masovým protestům.
… Transformace také přinesla určitou úlevu milionům Venezuelanů, kteří mají rodiny v zahraničí a nyní mohou přijímat a utrácet své dolarové remitence za dovážené potraviny.
Zlepšení se samozřejmě nedělilo rovnoměrně. Pokud chcete nerovnoměrné zlepšení nazvat „brutálním kapitalismem“, tak si nemyslím, že je to užitečné, ale pokud tak učiníte, nezapomeňte poznamenat, že „za Madurovy vlády bylo více než 20 tisíc lidí podrobeno mimosoudním popravám a sedm milionů Venezuelanů bylo nuceno opustit zemi“. (Wikipedia.) To je brutální socialismus.
A konečně, neočekávám, že New York Times budou držet krok s nejnovějšími technikami kontrafaktuálního odhadu, takže je nebudu příliš hanět, ale je jasné, že chavistický režim nikdy nepozvedl miliony lidí z chudoby. V nejlepším případě chudoba v dobrých letech klesala tempem, které by se dalo očekávat při pohledu na podobné země. Právě pozdější nárůst chudoby je bezprecedentní, jak již New York Times dříve uznaly.
Původní článek Venezuela under “Brutal Capitalism” vyšel na webu MarginalRevolution.com. Přeložil Martin Pánek a DeepL.