Téměř každý den jsme zahrnováni různými statistickými údaji týkajícími se vývoje naší ekonomiky. V minulých dnech jsme se mimo jiné dozvěděli řadu čísel vztahujících se k pohybu průměrných hrubých mezd v České republice za tři čtvrtletí tohoto roku. Na tato čísla se dá dívat z různých pohledů.
Ve 3. čtvrtletí se zvýšili průměrné mzdy za celé hospodářství ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 6,1 %. Rychleji rostly v podnikatelské sféře (tam činil přírůstek dokonce 7,3 %). V nepodnikatelské sféře platy vzrostly pouze o 2,2 %. To by z makroekonomického hlediska byla poměrně příznivá zpráva, protože růst v podnikatelské sféře byl rychlejší než v nepodnikatelské. Potěšitelná zpráva by ovšem mohla být i ta, že došlo k poklesu zaměstnanosti v podnikatelské sféře o 4,3 % zaměstnanců, pokud by ovšem nedošlo k nárůstu zaměstnanosti v nepodnikatelské sféře. Připomínám, že nepodnikatelská sféra zahrnuje i státní správu, a tak nám asi přibylo více úředníků či spíše osob, které jsou placeny z veřejných rozpočtů, respektive z daní. Z tohoto pohledu se potom růst mezd ve státní sféře, který činil ve 3. čtvrtletí 2,2 %, nejeví až tak nízký. Všechna výše uvedená čísla se týkají nominálních mezd. Vzhledem k tomu, že inflace se v současné době pohybuje někde kolem 4 % je zřejmé, že u podnikatelské sféry došlo i k nárůstu reálných mezd, kdežto u státních zaměstnanců vlastně reálná mzda ve 3. čtvrtletí poklesla. Velmi podobné číselné údaje, které odpovídají změnám ve 3. čtvrtletí se týkají i celkových změn od počátku roku, tzn. za první tři čtvrtletí. Došlo opět k trochu rychlejšímu růstu mezd v podnikatelské sféře, za tři čtvrtletí nám průměrné hrubé mzdy vzrostly o 7,6 % zatímco u nepodnikatelské sféry jen o 2,3 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. V podnikatelské sféře za první tři čtvrtletí došlo k poklesu reálných mezd. Průměrná měsíční mzda za celou ekonomiku se vyšplhala na částku 13.228 Kč. Jenom pro připomenutí, je to více než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy, které bylo dosaženo v roce 1989. Tolik suchá statistická data.
Co to znamená pro naše hospodářství. Pozitivním se může jevit, že dochází k růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře za současného poklesu počtu pracovních sil. Bohužel statistická čísla neudávají zda je to způsobeno postupnou restrukturalizací podniků nebo tím, že řada podnikatelských subjektů zaniká. Při poklesu počtu zaměstnanců může docházet za určitých podmínek k růstu produktivity.
Negativním signálem je nárůst počtu zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Rostou tak mzdové náklady čerpané z peněz veřejných rozpočtů. Je zřejmé, že naše ekonomika v nejbližších měsících asi jenom velmi těžko může snést zvýšení platů státním zaměstnancům.
Ze statistických údajů také vyplývá, že rychlejším tempem rostly odměny v odvětvích kde jsou průměrné mzdy nejnižší, např. v textilním průmyslu za 3. čtvrtletí vzrostly mzdy o 9,5 %, přičemž od počátku roku je to téměř o 11 %. Překvapivě rychle rostly mzdy taktéž v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které je často kritizováno. Za tři čtvrtletí roku 2000 dosáhl nárůst průměrných hrubých nominálních mezd již 13,7 % oproti stejnému období minulého roku. V tomto odvětví se průměrné mzdy vyšplhaly na více než 24.500 Kč. Nelichotivé místo téměř na konci pomyslného žebříčku co se týká průměrných mez zaujímá školství, průměrná hrubá mzda zde dosáhla 10.675 Kč. (Kde jsou sliby socialistů.) Pod hranicí deseti tisíc korun měsíčně zůstaly pouze 3 obory. V zemědělství, lesnictví a rybolovu činí průměrné 9.899 Kč, v pohostinství 9.988 Kč. Vůbec nejnižší průměrná měsíční mzda i přes relativně vysoký přírůstek v letošním roce je v textilním průmyslu. Její výše je 9.772 Kč.
V příštích dnech budou probíhat jednání o dalším mzdovém vývoji. V zájmu zachování jednociferné roční míry inflace v hranicích kolem 5 – 6 % by se jednotlivé odborové svazy ve svých mzdových požadavcích mely držet spíše při zemi.
