Ač nejsem odborník na českou ekonomiku a zdejší podnikatelské prostředí, přesto mi to nedá neokomentovat poslední události kolem zveřejněného údaje o růstu HDP v České republice. Ten dosáhl za loňský rok 6% (v posledním čtvrtletí dokonce 6,9%). Jedni (tj.analytici) se nyní předbíhají v komentářích jak je to úžasné, druzí (tj.politici) si zase snaží přisvojit svůj podíl na úspěchu. Zejména pak ministr financí Sobotka vidí za růstem HDP zejména vládní politiku.
V ekonomii se bohužel stále vyskytuje mnoho mýtů. Hrubý domácí produkt je jedním z nich. I když i moderní mainstreamové učebnice upozorňují na jeho nedostatky, ne-li přímo na metodologická pochybení, v praxi se tento indikátor stále bedlivě sleduje a jeho vývoj je pečlivě analyzován (včetně podrobných projekcí). Dovídáme se pak taková moudra, jako že za růstem ekonomiky stojí exportní výkonnost nebo dokonce spotřební výdaje. Hrubý domácí produkt, resp.jeho vývoj ale hospodářský růst neměří. Hospodářský růst má zcela kvalitativní povahu, která se kvantitativně projevuje v relacích, které nelze nijak numericky zpracovávat. Především je ale podstatou hospodářského růstu něco docela jiného než růst spotřebních výdajů. Ten odráží (je důsledkem) buď inflační zvyšování mezd nebo skutečné zvýšení produktivity výroby a nejčastěji oboje. Pokud vidíme rostoucí spotřební výdaje, radujeme se poněkud pozdě, ve skutečnosti už růst dávno probíhá. Zdůrazněme, že spotřební výdaje nejsou příčinnou hospodářského růstu (a z logiky jí být nikdy nemohou). Rostoucí exporty jsou ve zprávě tím hlavním tahounem růstu HDP (ve směnných relacích je výsledek horší). Dnešní růst exportů je ale jen budoucí růst importů nebo nárůst nákupů aktiv v zahraničí. Dnešní exporty jsou tak obecně jen budoucími dovozy. Je to optikou analytiků tedy znamení, že v budoucnu budeme chudnout?
S touto otázkou souvisí i výrok ministra financí: „Růst exportu ukazuje, že se vyplatila dlouhodobá politika orientace na zahraniční investice a investiční pobídky.”(je tedy pan ministr současně viník budoucího chudnutí?) K tomuto tématu se již vyjadřoval Josef Šíma v debatě na Českém rozhlasu 1. Připomeňme, že se ministrova věta proviňuje proti Bastiatově poučce o tom „co je vidět a co vidět není“. Navíc pan ministr trochu pokřivuje slova ředitele Czechinvestu, který ve zmíněné debatě prohlásil, že pobídky Czechinvestu jsou určené všem investorům bez ohledu na geografický původ. Pan ministr to vnímá jinak.
Murray Rothbard pronesl dnes již slavnou větu: “Každý má takový růst, jaký si zvolí”. Proč bychom se měli radovat z hospodářského růstu? Pokud je problematické odpovědět na tuto otázku, je ještě mnohem obtížnější odpovědět na otázku, proč bychom se měli radovat z růstu HDP?
