V pondělí večer proběhl na stadionu Juliska 12. ročník Memoriálu Josefa Odložila IAAF Grand Prix II. Organizování mítinku na této úrovni zabere prakticky celý rok. I když se dlouhodobě pečlivě připravuje celý tým, stane se mnohdy, že řada problémů se musí řešit velmi rychle a operativně. Co všechno je potřeba pro takový mítink zabezpečit?
Především jsou to peníze k pokrytí celého rozpočtu. Většina jich přichází za prodej reklamních práv, za granty, či sponzoring. Velmi striktní ve všech oblastech jsou pravidla Světové atletické federace.
Pro pokrytí požadavků na ubytování závodníků musí být připraveno zařízení na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu v klidném prostředí pokud možno ne příliš daleko od stadionu. Taktéž pravidla pro stravování jsou stanovena poměrně přísně – pro závodníky musí být dostupné v dostatečném množství a pestrém složení ovoce a zelenina, možnost výběru z několika druhů jídel. Atleti musí mít volně k dispozici neomezené množství tekutin, V převážné většině dávají přednost neslazené nesycené minerální vodě.
Předtím, než je postaráno o jejich bydlení a žaludky, dochází k mnohaměsíčnímu vyjednávání o jejich startu s jednotlivými manažery.
Tady nastává mnohdy úskalí. Nejde jenom o výši startovného. Často se stane, že několikrát potvrzený atlet do místa závodu nedorazí. Příčiny mohou být velmi rozličné. Jsou takoví, kteří když se zraní nebo onemocní, pošlou na vedení mítinku potvrzení od doktora. Mnozí však tuto skutečnost, že na závody nepřijedou sdělí na poslední chvíli. Jsou i takoví, že nebudou startovat, se vedení mítinku dozví, až když nepřiletí plánovaným letadlem. Když se to stane u více lidí v jedné disciplíně, pak nastává horečné hledání vhodných adekvátních náhradníků. Příjezdy závodníků jsou mnohdy spojeny až s legrací. Podle pravidel IAAF pro mítinky Grand Prix se pořadatel musí postarat o odvoz závodníků z letiště do hotelu, kde jsou ubytováni. Na letišti bývá pro tento účel zřizováno kontaktní místo s velmi výrazným vyznačením,tak aby ho atleti nepřehlédli. Přesto se stává, že organizátorům mítinku volají manažeři z dalekých zemí a ptají se, proč není zajištěn odvoz atletů do hotelu a že už půl hodiny jejich atlet přešlapuje v letištní hale. Když pak oni sami přiletí a v letištní hale přímo naproti výstupu od pasové kontroly vidí organizátory s označením 2×2 metry, tak nevěřícně kroutí hlavou, co si to zase ti jejich atleti vymysleli. A když už se podaří dostat do hotelu většinu sportovců, začíná šrumec kolem proplácení cestovného, zajišťování masáží a plnění desítek nejrozličnějších přání od prodloužení víz, ubytování, změny v odletech, vyreklamování ztracených kufrů, někdy musí organizátoři zařídit závodníkovi nákup náhradních treter příslušné značky, s kterou jsou závodníci vázáni, i přes veškerou snahu, když zavazadlo nedorazí včas (zajišťovali jsme i už i duplikát ztraceného pasu pro novozélandského atleta). To všechno musí tým zabezpečující atletický mítink zajistit.
Perfektně musí být připraveno samotné sportoviště. Dráha a další sektory musí být certifikované, přičemž už samotná certifikace není levnou záležitostí. V průběhu závodů se na stadionu pohybuje téměř 60 rozhodčích, obdobný počet má i technická četa. Před mítinkem musí být realizována reklamní kampaň, aby bylo před kým závodit. Značné úsilí si vyžádá i příprava prostor pro významné hosty, novináře.
Když se vše podaří, vyjde počasí a diváci přijdou v hojném počtu, tak odměnou pro organizátory Memoriálu Josefa Odložila je např. nejlepší výkon letošního roku na světě české diskařky Věry Pospíšilové–Cechlové, či nejrychlejší čas historie zaběhnutý v Praze na 10 km stříbrným z olympiády v Aténách Sileshi Sihinem, který zaběhl 10 km pod 27 minut nebo třeba třetí nejlepší výkon letošního roku Docusu Inzikuru v běhu na 3 km překážek.
