Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická malá česká firma během jednoho roku provozu.
„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. „To je ve vyjádření průměrnou mzdou více než 44 tisíc korun. To je o 5 tisíc korun více než loni,“ dodává. Do těchto nákladů započítáváme pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.
Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.
Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen zastává Česká republika 2. místo za prvním Slovenskem, kde firmy tráví papírováním 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.
„Je těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval. Mírné navýšení a relativně dobrý výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi tak můžeme vidět optimisticky,“ komentuje letošní výsledky hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Je důležité se také podívat na strukturu výsledků. V České republice lze velkou většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez nutnosti návštěvy úřadů,“ dodává.
Index byrokracie počítá s takzvaným testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá povinnost podnikateli, kterou by podnikatel velice pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. Nechť je účetnictví příkladem. „Nemělo by smysl počítat do indexu takové činnosti, které by byly vykonávány nehledě na platný zákon, a křičet směrem ke státu, že nastavuje zbytečná pravidla, která stojí podnikatele drahocenný čas,“ vysvětluje Peterka.
„I když na tom Česká republika ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ poukazuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Nyní, v době hospodářského růstu, nad tím můžeme mávnout rukou. Ale už přijdou horší časy, budou firmy obracet každou korunu a určitě by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na pět týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek politiky.
Výsledky byly vyhlášeny symbolicky k prvnímu pracovnímu dni po 29. září. Toto datum připomíná narozeniny ekonoma rakouské školy Ludwiga von Misese, jehož kniha Byrokracie z roku 1944 popisující chování byrokratů vznik indexu inspirovala. Knihu vydal v roce 2002 v českém překladu Liberální institut.
Pro bližší informace k metodologii výpočtu a zahraničním výsledkům navštivte bureaucracyindex.org, či nás přímo kontaktujte na info@libinst.cz
