V roce 1776 vyšly téměř současně tři texty, které pomohly definovat politickou a morální architekturu moderního světa. Thomas Paine ve svém díle Common Sense (Zdravý rozum) dal hlas radikální myšlence, že politická autorita musí spočívat na rozumu a souhlasu, nikoli na tradici. Adam Smith ve svém Bohatství národů systematicky popsal, jak prosperita vychází ze svobody, specializace a výměny. A Deklarace nezávislosti s nebývalou jasností formulovala tezi, že jednotlivci mají nezcizitelná práva (tj., že člověk se jich nemůže vzdát či přenést je na jiné osoby) – a že legitimita vlády vyplývá z její role při zajišťování práv na „život, svobod a hledání štěstí“. Dvě stě padesát let poté zůstávají tato díla základními, nikoli jako relikty osvícenského optimismu, nýbrž jako živé texty, jejichž otázky jsou stále nevyřešené.
Náš think-tank si připomene tento semiquincentennial (nové slovo, které jsme se všichni právě naučili) pod heslem 250 let hledání štěstí a zdůrazní přitom nikoli nostalgii, nýbrž kontinuitu a debatu. Tato díla nebyla jednomyslnými manifesty; polemizovala se svou dobou a vyvolávala odpor. Zdravý rozum zpochybňoval monarchii a zděděnou hierarchii, Bohatství národů (které náš institut pravidelně vydává v českém překladu) konfrontoval merkantilismus a ekonomická privilegia a Deklarace nezávislosti odvážně prosazovala univerzální principy ve světě, který je téměř nepraktikoval. Jejich síla spočívala právě v tomto napětí mezi ideály a realitou – napětí, které zůstává ústředním tématem současných debat o demokracii, trzích a individuální svobodě.
Z českého pohledu má toto výročí zvláštní význam. Naše historická zkušenost nám připomíná, že svoboda není automatická ani trvalá, že prosperita může být narušena mocí a že práva pro svoje přetrvání vyžadují instituce a občanskou kultur. Myšlenky osvícenství formulované v roce 1776 překročily Atlantik a v průběhu času pomohly formovat evropský liberalismus, konstitucionalismus a ekonomické reformy – i když jejich realizace byla v našem regionu opakovaně odkládána nebo popírána.
Podle našeho zesnulého přítele Davida Boaze je Deklarace nezávislosti „nejvýmluvnějším libertariánským spisem v dějinách“. Československá deklarace nezávislosti (v naší zemi známější jako Washingtonská deklarace) z roku 1918 byla tímto textem ovlivněna: „Odmítáme svatokrádežné tvrzeni, že moc dynastie habsburské a hohenzollernské je původu božského; odpíráme uznati božské právo králů. Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje.“
Prostřednictvím veřejných diskusí, esejí a úvah o politice budeme připomínat a zkoumat, co znamená sledování štěstí v jednadvacátém století: v podmínkách geopolitické nestability, technologické transformace a obnoveného skepticismu vůči liberální demokracii. Společným návratem k těmto třem textům chceme znovu potvrdit společné intelektuální dědictví a zároveň jej podrobit kritickému zkoumání. Cílem není kanonizovat rok 1776, ale upřímně a důsledně se ptát, jak mohou jeho myšlenky i nadále vést společnosti, které si přejí zůstat svobodné, prosperující a odpovědné vůči svým občanům.
Institut liberálních studií je český klasicky liberální think tank se sídlem v Praze. Byl založen v červenci 2020. Institut liberálních studií byl založen s cílem rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu. Institut nepobírá žádné veřejné dotace a granty a ani se o ně neuchází.
Mezi lety 2020–2024 se jmenoval Liberální institut a navazuje na tradici původního českého Liberálního institutu, který fungoval mezi lety 1989–2020.
