Národní ekonomická rada vlády (NERV) včera zveřejnila 37 návrhů na zlepšení efektivity české ekonomiky, tedy tzv. prorůstová opatření. Stručně se na ně podívejme.
tl;dr: V návrhu je více dobrého než špatného, nic vyloženě příšerného v něm snad není.
Celý návrh je rozdělen do pěti kapitol na celkem 42 stranách.
1. Trh práce
Nesouhlasím se vším, ale s většinou napsaných opatření ano. Hned první dva body navrhují uvolnit migrační politiku pro pracovníky a pro studenty. V době, kde je česká pracovní síla využita prakticky kompletně a zaměstnavatelé říkají, že v české ekonomice chybí statisíce zaměstnanců, jde o nutnost.
Uvolnění migrace pomůže nám i migrantům, není to oběd zdarma (výnos bez nákladů neexistuje), ale je to velmi levný a velmi vydatný oběd.
Přísné a nesmyslné restrikce pro studenty jsou ostudou naší země a střílíme se tím sami do všech nohou.
Zrovna nedávno jsme si o nich povídali s prorektorem Anglo-americké univerzity v podcastu (a taky publikovali studii). Tak snad se věci dají do pohybu.
NERV dále navrhuje zdravotní prevenci, což je správné, ale domnívám se, že vztah k ekonomickému růstu spíše iluzorní, přestože NERV staví nebeské zámky velkých efektů už v krátkém období. Naproti tomu Robin Hanson říká, že se výdaje na zdravotnictví mají radikálně snížit (což je samozřejmě neprosaditelné).
Dalším bodem je snížení rozsahu míry a certifikace profesí. Pochybuji, že by někdo měl chuť a vůli zabývat se doktory a právníky a nejsem si jist, že jde u nás o takový problém jako v USA, NERV každopádně neuvádí žádný příklad toho, co má na mysli. Chvalitebný záměr, avšak ¯\_(ツ)_/¯.
Redukce počtu lidí v předlužení je pozitivní záměr, avšak zcela chybí zrušení zločinné fikce doručení. Reforma dávek, aby ostré přechody nedemotivovaly lidi hledat si práci – pozitivní.
Snížení povinných odvodů z mezd – pozitivní, avšak kompenzace vyšším zdaněním – negativní. Nemůžou chybět stálice této scény, tedy lamentování nad snížením DPFO (opět chybně nazvané zrušením superhrubé mzdy, kterou nikdy nezrušil a ani to nenavrhoval) nebo volání po zavedení spotřební daně na tiché víno. Návrh na vyšší daňovou progresi také nemůže chybět.
Uvolnění zákoníku práce je zapotřebí, avšak vtipná je představa NERVu, že se na tom shodne vláda s odbory. 🙂
Snížení míry vězňů je pozitivní návrh, v reformě dětských domovů se nevyznám. Vztah k ekonomickému růstu ale myslím nebude silný.
2. Vzdělávání
Pozitivně hodnotím navyšování míst ve školkách, avšak podle NERVu se má uskutečnit státními výdaji namísto logičtějšího a úspornějšího zmírnění zcela nesmyslných regulací (psali jsme o nich zde a zde).
NERV taktéž správně navrhuje omezit odklady nástupu prvňáčků (dle uvedené statistiky nastupuje čtvrtina (!) dětí o rok později) a omezení věčného studia. Také vidím pozitivně navržení pseudoškolného na vysokých školách po vzoru Velké Británie. Bohatí vysokoškoláci by neměli studovat z daní chudších lidí. Ale odluka vysokého školství od státu je neprosaditelná, takže i pseudoškolné je lepší než status quo.
Zbytek kapitoly je poměrně technicistní, nevím, kdo je jejím autorem, ale připadá mi, že z toho jako sláma z bot kouká Daniel Münich, který – i když je poradcem ministra školství – tak skoro dennodenně na Facebooku píše statusy o neefektivitách v českém školském systému, jako kdyby neměl tak exkluzivní přístup k lidem, kteří o tom rozhodují.
Marek Hudík, proděkan FPH VŠE, na Twitteru kritizoval návrh na vyšší centralizaci vysokých škol:
Zcela chybí návrh na zrušení státních maturit, státních přijímacích zkoušek na střední školy a Cermatu.
Celá kapitola má opět pouze velmi slabý vztah k ekonomickému růstu.
Bod 19. „Sektorové rady“ jako nástroj k vyšší konkurenceshopnosti firem je neskutečný bizár. Slovy Petra Nečas: Neumím to komentovat. Přiznám se, že jsem ani nepochopil, co tím chce básník říct.
3. Správa
Pozitivně hodnotím návrh na zavedení procesních auditů na ministerstvech (nikdo neví, co kdo dělá), monitoring a vyhodnocování dotací, reformu decentralizované samosprávy (domnívám se, že skutečně nepotřebujeme, aby každá padesátičlenná tlupa měla vlastní obec se starostou) a zkrácení povolovacích lhůt (to by mělo, pokud by bylo přijato, skutečný potenciál posílit ekonomický růst).
Jednotné inkasní místo by bylo příjemné, ale nevím, zda by reálně šlo o velkou úlevu. Ale nejsem daňař. Pozitivně vnímám také návrh, aby se na rozhodování o hospodářské soutěži více podíleli ekonomové, kteří se tím zabývají, a ne jenom právníci, kteří většinou ani nechápou ekonomickou problematiku, kterou si osobují regulovat.
Návrh vylepšit výzkumné ústavy na ministerstvech, což jsou vesměs úřady na zrušení, je zbytečné plácání se ve státu quo. Tyto výzkumáky mají být zrušeny.
4. Bydlení
Zdaleka nejlepší kapitola. Má jenom tři strany a navrhuje velká vylepšení v deregulacích výstavby bydlení. Dávám tři palce nahoru.
NERV navrhuje např. zmírnit nebo zrušit nesmyslné hygienické normy, kdy se normální byt musí deklarovat jako ateliér, neefektivní ochranné pásmo u lesa nebo parkovací minima. Doporučuji celé k přečtení.
V neefektivních regulacích migrace a výstavby bydlení jsou k dispozici zdaleka největší potenciální výnosy.
5. Investice
NERV navrhuje odebrat obcím a krajům jejich přebytky na účtech. To se mi moc nezdá, ale v problematice se nevyznám.
Pozitivně hodnotím návrh na reformu důchodů, avšak mám za to, že je to neprosaditelné. Pozitivně taky hodnotím umožnění vyšších odpisů pro firmy investující do výzkumu a vývoje, ale raději bych to rozšířil a dovolil firmám plné odpisy hned v prvním roce investice. Pozitivní (opatrně) je taky návrh na využití PPP (zkušenosti a vyhodnocení PPP projektů).
Chvályhodný je taktéž návrh jít do opozice proti modernímu protekcionismu EU (ať už jde o digitální trh, mezinárodní obchod se službami nebo o protekcionismus vůči zboží skrz netarifní překážky).
Kapitoly o zelené ekonomice a Národní rozvojové bance neumím dostatečně posoudit, protože nevím příliš do hloubky, k čemu nás EU zavázala a jak to můžeme udělat co nejlevněji.
Dokument zbytečně shazuje naprosto hrozivá jazyková úprava – neshoda podmětu s přísudkem, pravopisné i typografické zločiny na každé stránce, také stylisticky dokument odpovídá tomu, že ho psali hoši, co spolu mluví (nevysvětlené zkratky, krkolomné věty) bez ohledu na to, že má jít o dokument přístupný veřejnosti. Skutečně není na Úřadu vlády někdo, kdo by mohl obětovat dvě hodiny času na jazykovou úpravu dokumentu takového významu? (Ano, jsem si vědom, že dle Muphryho zákona budu mít obdobné chyby i já v tomto článku.)
Jak jsem však řekl již na začátku, v celistvosti se jedná o dobrý dokument a vláda by ho měla přijmout za svůj, a to i když už je pozdě a těžko něco z toho ovlivní hospodářský růst země před příštími sněmovními volbami.
