Zveřejňujeme úryvky z paperu Mont Pèlerin 1947 od Bruce Caldwella, který se také stal kapitolou v knize Hayek: A Life. Zachycuje situaci a debaty mezi klasickými liberály (libertariány) v poválečné Evropě, kteří na popud F. A. Hayeka založili v roce 1947 Montpelerinskou společnost. Již dříve jsme publikovali kapitolu z knihy Liberalismus od Ludwiga von Misese z roku 1927, kde se taktéž věnuje Rusku.
Situaci jistě dobře chápali Evropané, kteří se sešli u Mont Pèlerin. Bertrand de Jouvenel, francouzský politický filosof a novinář, později tuto záležitost přesně vystihl: „Bezpochyby cítíte stejně jako já, že se nyní nacházíme na pokraji propasti. Ruská hrozba zvenčí, komunistická hrozba zevnitř a na obranu Evropy proti této dvojité ofenzivě socialisté, jejichž každá myšlenka směřuje k rozvratu a oslabení Západu.“ (Jouvenel Hayekovi, 9. března 1948, FAHP 76.15). Hayek byl sám svědkem jak destrukce, tak i některých nadějných znamení. V roce 1946 navštívil Německo, aby přednesl přednášku na témata z knihy Cesta do otroctví. Do přednáškového sálu vstoupil malým otvorem ve vyhořelé hromadě trosek a uvítala ho místnost plná nadšených studentů. To se odehrálo v době, kdy byl německý překlad knihy v Německu stále zakázán (požadovali to Rusové jako jedna ze čtyř okupačních mocností), ale během cesty Hayek zjistil, že se tam šíří samizdatové kopie. (str. 27)
[…]
Netušili však, že se situace brzy změní. Krátce po jejich setkání se americký ministr zahraničí George Marshall vrátil z moskevského setkání ministrů zahraničí s přesvědčením, že Rusové pouze čekají na vhodnou příležitost, aby mohli pokračovat v dalším zhoršování situace v Evropě. (str. 28)
[…]
Tato čtyři zasedání odhalily rozdíly, které se projevily i na pozdějších setkáních: mezi ekonomy a spíše filozoficky smýšlejícími, mezi těmi, kteří hledali obecné principy, a těmi, kteří se soustředili na kulturně citlivá, specifická řešení konkrétních politických problémů, mezi Američany a Evropany, mezi akademiky a zástupci nadací. Na závěrečném zasedání bylo méně neshod, ale také méně odpovědí. Jaká byla vhodná liberální reakce na neústupný poválečný postoj Sovětského svazu? Liberálové věří v právní stát, obchod, mír a toleranci. Co dělat, když čelíme nekooperativnímu neliberálnímu režimu? V případě nacistického Německa byla odpovědí politika appeasementu, která měla strašlivé následky. Hrozilo Západu, že udělá stejnou chybu znovu? Někteří – zejména Frank Knight – trvali na důležitosti dialogu. Na jaře 1947 však nebylo mnoho dalších, kteří byli připraveni ho následovat. Filosof Karl Popper prohlásil, že je „zcela přesvědčen, že Rusko rozumí pouze jazyku hrozeb“, a ekonom Lionel Robbins prohlásil, že „s Rusy se dostanete dál, pouze pokud s nimi zacházíte, jako by to nebyli lidé“. Profesor chemie a polyhistor Michael Polanyi zakončil zasedání komentářem: „Profesor Robbins řekl to, co jsem chtěl říct já, ale řekl to mnohem lépe.“ (s. 48f).
Anglický originál z Caldwellova paperu:
The situation was certainly well-understood by the Europeans gathering at Mont Pèlerin. Jouvenel would later put the matter precisely: “Doubtless you feel as I do that we are now hovering on the brink. The Russian menace from the outside, the Communist menace from the inside, and to defend Europe against this double offensive, the Socialists whose every idea tends to disorganize and weaken the Occident” (Jouvenel to Hayek, Mar 9, 1948, FAHP 76.15). Hayek had witnessed both the destruction, but also some hopeful signs, himself. In 1946 he visited Germany to give a lecture on themes from The Road to Serfdom. He entered the lecture hall through a small opening in a burnt-out pile of rubble, only to be greeted by a room full of eager students. This took place while the German translation of the book was still banned there (the Russians, as one of the four occupying powers, had demanded this), but on the trip he discovered that samizdat copies had been circulating. (p. 27)
What they did not know was that the logjam was about to break. Soon after their meeting, American Secretary of State George Marshall returned from the Moscow meeting of the foreign ministers convinced that the Russians were simply biding their time in hopes of furthering the continued deterioration of Europe. (p. 28)
These four sessions bring out the fault lines apparent in later meetings: between economists and the more philosophically minded, between those looking for general principles and those focused on culturally-sensitive, country-specific solutions to particular policy problems, between the Americans and the Europeans, between the academics and the foundation representatives. The final session had fewer disagreements, but also fewer answers. What was the appropriate liberal response to the Soviet Union’s intransigent post-war stance? Liberals believe in the rule of law, in trade, peace, and tolerance. What to do when facing an uncooperative illiberal regime? With Nazi Germany the answer had been appeasement, with horrible results. Was the west in danger of making the same mistake again? Some – Frank Knight in particular – insisted on the importance of dialogue. But in spring 1947 not many others were prepared to follow him. Popper averred that he was “quite sure that Russia understands only the language of threats” and Lionel Robbins intoned that “You only get further with the Russians if you treat them as though they are not human beings.” Michael Polanyi concluded the session with the comment that “Professor Robbins has said what I was going to say, but he’s said it very much better.” (p. 48f)
Bruce Caldwell je americký historik ekonomie, profesor ekonomie na Duke University a ředitel Center for the History of Political Economy. Během svého postdoktorandského studia na New York University v letech 1981–1982 se setkal a spolupracoval s řadou ekonomů, mezi nimiž byli Ludwig Lachmann, Israel Kirzner, Mario Rizzo nebo Larry White. Je bývalým prezidentem a významným členem Southern Economic Association a History of Economics Society.
Poslední tři desetiletí se Caldwell ve svém výzkumu zaměřuje na nositele Nobelovy ceny za ekonomii a sociálního teoretika Friedricha A. Hayeka. Vydal o něm řadu publikací včetně biografie Hayek: A Life, 1899-1950.
