Předmluva k nové knize Liberálního institutu: Jak jsme postavili Chilany na vlastní nohy (José Piñera)
O důchodové reformě se v české kotlině mluví už od revoluce. Nápadů, jak zreformovat důchodový systém, jsou spousty. Někdo preferuje současný model s parametrickými úpravami, jiný zas tvrdí, že důchodové pojištění by mělo být zcela soukromé bez státního vměšování. Většina návrhů od liberálních politiků a zájmových skupin se dá charakterizovat tak, že obyvatelé povinně spoří na státem garantovaný, příp. rovnou spravovaný, malý důchodový příspěvek, ale co chtějí nadto, musejí si naspořit sami.
Jak známo, s národním důchodovým pojištěním – ve skutečnosti však jde o spoření – přišel Otto von Bismarck, aby upevnil svoji politickou pozici. Za něj se státní důchody vyplácely, pokud se člověk dožil 70 let. V té době však byla střední délka dožití 37 let pro muže a 40 let pro ženy. I ti, kteří se dožili třiceti let ve zdraví, neměli příliš nadějné vyhlídky na to, že se dožijí státního důchodu, neboť třicetiletí se v průměru dožili 62 let (muži), resp. 64 let (ženy).[1]
Dnes v ČR je střední délka dožití 75,8 let pro muže a 81,4 let pro ženy. Protože dnes už neumírá tolik malých dětí, nemění se střední délka života s počtem odžitých let tak dramaticky jako v 19. století.[2] Věk odchodu do důchodu je přitom dnes o více než 10 let nižší. Už z těchto čísel tedy jasně plyne, že nároky na státní rozpočet jsou dnes neporovnatelné s Bismarckovou dobou, a to jsme ani nezmínili výši těchto důchodů.
Důchodová reforma je však velmi citlivé téma, a proto se ho politici většinou bojí jak čert kříže. Současní důchodci protestují proti důchodové reformě, protože nerozumějí, že se jich netýká. Budoucí důchodci protestují proti důchodové reformě, protože nerozumějí, že tak špatný výnos jako ve státním systému nemohou mít v žádném jiném systému penzijního zabezpečení.
A tak se důchodová reforma stále oddaluje, pro každou vládu je lepší, když učiní maximálně několik parametrických změn a zodpovědnost na zreformování této státní pyramidové hry[3] nechá až na nějakou vládu příští. Nečasova vláda se o nějakou reformu pokusila, avšak výsledkem byl zcela neprodejný produkt, takže po zrušení této reformy vládou Bohuslava Sobotky ani nikomu nechyběla.
Státní důchodový systém hraje obyvatelům na jeho city ke státu a národu.[4] Pro Bismarcka bylo ostatně posílení jednotného německého cítění jedním z hlavních důvodů zavedení státního důchodu. Někteří analytici proto předpokládají, že se zvyšováním diverzity klesá chuť většinového obyvatelstva platit vysoké sociální dávky, včetně důchodů.[5] Dosavadní zkušenosti však v tomto směru nejsou jednoznačné.
Co si tedy s důchodovou reformou počít?
V rukou držíte osobní pohled na jednu zrealizovanou důchodovou reformu. Jejím autorem je tehdejší chilský ministr práce a sociálních věcí José Piñera. Popisuje, s jakým záměrem liberální reformu provedl, jak jeho zreformovaný systém funguje a jak zařídil přechod na tento nový systém a také to, jak musel bojovat s lobbisty z řad odborů.
Od chilské reformy už uplynulo více než 35 let. Od prvního vydání tohoto Piñerova eseje americkým Cato Institutem již dvacet. Piñera však svůj esej stále aktualizuje o nejnovější data z Chile. Jak jsme postavili Chilany na vlastní nohy je záživným popisem událostí přímo od hlavního pachatele celé reformy, která přispěla k tomu, že chilská ekonomika je nejrychleji rostoucí a nejzdravější ekonomikou Jižní Ameriky.
V České republice budeme potřebovat sebevědomého reformního ministra s pevnou pozicí v parlamentu, který dokáže podobnou reformu prosadit i zde. Zatím je taková reforma v nedohlednu, ale věříme, že Piñerův esej přispěje do veřejné debaty a probudí zájem o uskutečnitelné liberální řešení důchodového systému.
—
[1] TWAROG, Sophia. Heights and Living Standards in Germany, 1850-1939: The Case of Wurttemberg. Health and Welfare during Industrialization. Chicago: University of Chicago Press, 1997, s. 315. ISBN 0-226-77156-3.
[2] Úmrtnostní tabulky. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/umrtnostni_tabulky
[3] TANNER, Michael. Social Security, Ponzi Schemes, and the Need for Reform. Cato Institute Policy Analysis. 2011, (689).
[4] KLEIN, Daniel B. The People’s Romance: Why People Love Government (As Much as They Do). 2004.
[5] GARAND, James C., Ping XU a Belinda C. DAVIS. Immigration Attitudes and Support for the Welfare State in the American Mass Public. American Journal of Political Science. 2015. DOI: 10.1111/ajps.12233.
—
José Piñera
www.josepinera.com
@josepinera & @josepineraWorld
jose@chile.com
