Evropský parlament 28. dubna 2015 schválil v tzv. raném druhém čtení směrnici „o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek“. Tato směrnice zavazuje členské státy přijmout do konce roku 2025 taková opatření, aby spotřeba lehkých plastových tašek nepřesáhla 40 kusů na obyvatele za rok. Alternativně musí členské státy zajistit, aby se tyto tašky nerozdávaly v obchodech zdarma, a to již od roku 2018.
Tato směrnice byla jak jinak než jednomyslně schválena v Radě ministrů. Českou republiku zastupovali náměstek ministerstva průmyslu a obchodu a náměstek místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace.
Směrnice už jednou byla v Evropském parlamentu, v dubnu 2014, ale protože Rada přijala pozměněný text, musela do europarlamentu ještě jednou. A protože Parlament s textem Rady souhlasil, byl by přijat bez hlasování. Ano, takhle bizarně funguje „schvalování“ textů v Evropské unii. A to i přes to, že mezitím proběhly volby do Evropského parlamentu a ten teď zasedá v jiném složení, než když směrnici schvaloval poprvé.
Europoslanec za Svobodné a člen redakční rady Laissez Faire Petr Mach proto jménem EFDD předložil návrh na zamítnutí směrnice. Podpořili ho poslanci britského UKIPu, Švédských demokratů, francouzské Národní fronty, nizozemské Strany svobody a několik dalších jednotlivců. Celkem se pro zamítnutí vyjádřilo 48 poslanců, 590 bylo proti a 53 se zdrželo.
Protože v některých amerických městech podobný zákaz už platí, vidíme v případě této nové euroregulace do budoucnosti obdobně, jako když jsme v loňském roce psali o omezení poplatků při použití platební karty.
Zdravotní rizika
Vědci z University of Arizona a Loma Linda University se ptali zákazníků v Arizoně a Kalifornii, zda perou svoje znovupoužitelné tašky. 97 % odpovědělo, že ne, přičemž 75 % používá stejnou tašku na přenášení masa a zeleniny.
Protože zelenina a ovoce se před konzumací většinou nevaří, je nasnadě, kam podobný přístup směřuje. V 99 % tašek byly odhaleny bakterie. Koliformní bakterie byly odhaleny v 51 % tašek, generická E. coli v 8 %. Když výzkumníci testovali rychlost množení bakterií, zjistili, že v kufru auta se během pouhých dvou hodin namnoží ve šťávách z masa na desetinásobek. Když se však tašky vypraly, zmenšil se výskyt bakterií o více než 99,9 %.
Na tento výzkum navázali vědci z University of Pennsylvania a George Mason University, kteří zkoumali dopad zákazu plastových tašek v San Francisku a došli k alarmujícím výsledkům. Tři měsíce po vstupu zákazu v platnost se o 46 % zvýšila četnost úmrtí otravou jídlem. Hospitalizací na pohotovosti kvůli E. coli přibylo taktéž zhruba o polovinu.
Autoři suchým ekonomickým žargonem říkají: „Při použití standardních odhadů statistické hodnoty života ukazujeme, že zdravotní náklady spojené se sanfranciským zákazem výrazně převyšují jakékoliv rozpočtové úspory ze zmenšeného odpadu.“
Plátěné tašky nejsou jenom nebezpečné ze zdravotního hlediska. Jak píše Katherine Mangu-Wardová, jsou klasické velké hranaté igelitky jedenáctkrát ekologicky náročnější než tenké plastové tašky, bavlněné tašky dokonce 131krát.
Evropská unie nás tak v hygienických standardech vrací někam na začátek 19. století, kdy papír zlevnil natolik, že do něj lidé začali balit jídlo. Je to nebezpečné a neefektivní zahrávání s lidskými životy.
