V sobotu se na Slovensku konají další volby do parlamentu. Průzkumy ukazují, že poprvé za celou historii Slovenska by mohla vyhrát strana, kterou nevede ani Vladimír Mečiar, ani Róbert Fico. Podle průzkumu zveřejněného dnes by totiž vyhrálo uskupení Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽANO), NOVA, Kresťanská únia (KÚ), Zmena zdola (to je prosím jeden koaliční subjekt na jedné kandidátce).
Tuto koalici do voleb „vede“ Igor Matovič, který však kandiduje z posledního, stopadesátého místa, jako je ostatně jeho zvykem.
Před dvěma a půl lety jsem na tomto webu psal o neobhajitelnosti a nesmyslnosti české právní úpravy, která zakazuje zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění tři dny před volbami. Slovensko bylo vždycky napřed, a proto tamní poslanci zakázali zveřejňovat průzkumy nejdříve 14 dní před volbami a pak dokonce celých 50 dní před volbami.
Jako kdyby někdo chtěl pochybovat o tom, že tato „moratoria“ nahrávají velkým a zavedeným hráčům (argotem teorie her incumbentům), rozhodli se slovenští sociální demokraté pro největší zásah do svobody slova informovat o volebních šancích politických stran zásahem takovým, jaký by slušel nějakým sovětským tyraniím. A to zrovna ve chvíli, kdy jim nejvíce teče do bot. Divné, že?
Účinnost tohoto nového padesátidenního ustanovení však slovenský ústavní soud pozastavil, zároveň ale ponechal v účinnosti dřívější čtrnáctidenní ustanovení. Vysvětluje Denník N.
Chtěl bych zde vyzdvihnout argumentaci prezidentky Čaputové, která je ve sporu před Ústavním soudem SR navrhovatelkou na zrušení těchto předpisů. Ve svém návrhu uvádí mj.:
Zverejňovanie výsledkov volebných prieskumov je jednou z foriem realizácie informačných základných práv, konkrétne práva na rozširovanie informácií (tými, ktorí ich produkujú a/alebo zverejňujú) a na vyhľadávanie a prijímanie informácií (tými, ktorí sa o tento typ informácií zaujímajú a prípadne na ich základe postupujú v politickej súťaži, t. j. politickými stranami, kandidátmi a voličmi, ale napríklad aj politickými analytikmi či médiami).
[…]
Politická súťaž síce v demokratickej spoločnosti prebieha de facto neustále, avšak vrcholí v krátkom období pred voľbami, ktoré zákon o volebnej kampani označuje ako „volebnú kampaň“, […] V tomto období logicky existuje aj zvýšený dopyt všetkých účastníkov politickej súťaže a verejnosti po informáciách o stave a vývoji tejto politickej súťaže. V podmienkach Slovenskej republiky ako parlamentnej demokracie sú práve parlamentné voľby a im predchádzajúca volebná kampaň tým obdobím, kedy záujem všetkých účastníkov politickej súťaže a verejnosti o tieto informácie oprávnene vrcholí a kedy by mal štát v najväčšej miere garantovať týmto osobám plnohodnotnú realizáciu ich informačných základných práv tak, aby (aj) na základe takto získaných informácií mohli vo finále politickej súťaže (vo voľbách) urobiť čo najviac informované rozhodnutie.
[…]
V tejto súvislosti ústavný súd uviedol: „O slobodné voľby ide vtedy, ak je právne garantovaný a prakticky realizovaný princíp politickej plurality, keď na voličov nie je vytvorený žiaden nátlak nútiaci ich hlasovať pre niektorý zo subjektov, a nie je ani odrádzajúci od hlasovania pre niektoré subjekty; keď majú možnosť prístupu k relevantným informáciám, a sú tak dané základné predpoklady na ich kvalifikované volebné rozhodovanie.“ Zákonné obmedzenia týkajúce sa procesu volieb, vrátane obdobia volebnej kampane, nesmú zasahovať ani ohrozovať predpoklady pre kvalifikované volebné rozhodovanie občanov, pretože to môže viesť k deformáciám volebného procesu, ktorý je pre demokratické zriadenie kľúčový a nenahraditeľný. Zásah do kvalifikovaného volebného rozhodovania môže nenapraviteľne narušiť demokratický charakter štátu.
(zdroj, zvýraznění původní)
Člověku se dere na mysl klasická otázka: Dokáže tohle váš kečup Zeman? Jsem potěšen tímto návrhem mj. i proto, že argumentace do značné míry kopíruje moji argumentaci z výše zmiňovaného článku.
Protože absolutně neuznávám legitimitu takových zásahů do svobody slova, a protože nejsme na Slovensku, dávám sem k dispozici odkaz na tento zákazaný průzkum, který vyšel dnes, tak i na zakázaný průzkum, který vyšel minulý týden.
Další pozitivní zprávou pro mě je, že české noviny se rozhodly hromadně slovenský předpis bojkovat, takže se o zakázaném průzkumu dočtete na Deníku N, Českých novinách, Novinkách a jinde. Kéž by stejně kriticky noviny přistupovaly také k nesmyslným opatřením našich politiků.
Průzkumy byly financovány crowdfundingovou kampaní, které jsem se osobně milerád zúčastnil. O tom, jak crowdfunding pomáhá s různými problémy, kterým čelíme, skvěle píše Róbert Chovanculiak ze slovenského INESSu ve své knize Pokrok bez povolenia, kterou si můžete zakoupit v našem e-shopu.
Ve slovenské politice se nevyznám (a tento článek o ní ani není), avšak osobně se mi při mojí letmé znalosti vždy nejvíce zamlouvala strana Sloboda a solidarita Richarda Sulíka. Již zmiňovaný INESS zhodnotil její program jako nejlepší. Ale pokud Obyčajní ľudia & Co. skutečně vyhrají a porazí provařeného autokrata Fica, připíše si Igor Matovič skutečně husarský kousek.
