Ačkoliv se rok blíží ke konci, je politická činnost v Bruselu v plném proudu a jednání o dlouhodobém rozpočtu EU se stávají stále intenzivnějšími. Podle jednoho diplomata EU se tato jednání o „víceletém finančním rámci“ (multi-annual financial framework, MFF), který zahrnuje výdaje EU v letech 2028–2034, jeví jako „nejtěžší v historii EU“. V červenci Evropská komise bezostyšně navrhla téměř zdvojnásobit své výdaje z přibližně 1,2 bilionu eur za sedm let na 2 biliony eur, a to navzdory skutečnosti, že na podzim tohoto roku Evropský účetní dvůr vydal již šestý rok po sobě negativní stanovisko k výdajům EU.
Evropská komise tímto také požádala o více pravomocí v oblasti tzv. „vlastních zdrojů“, což představuje daně EU, zejména pro velké společnosti, tabák, elektronický odpad a emise uhlíku.
Jako důkaz toho, jak se byrokracie Evropské komise vzdálila realitě, se ukázalo, že navrhovaný „korporátní zdroj pro Evropu“ (Corporate Resource for Europe, CORE), který by generoval přibližně 6,8 miliardy eur ročně zdaněním společností s ročním obratem přes 50 milionů eur a trvalým sídlem v EU, nezískal při svém představení ani jednu pozitivní reakci od žádného členského státu EU.
Také „vlastní zdroj z spotřební daně z tabáku“ (Tobacco Excise Duty Own Resource, TEDOR) čelí silnému odporu. V červenci švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová označila tento návrh za „zcela nepřijatelný“ a poukázala na to, že Komise chce bojovat nejen proti tabákovým výrobkům, ale i proti alternativám tabáku. Uvedla: „Zdá se, že návrh Evropské komise by znamenal velmi výrazné zvýšení daně z bílého snusu a navíc Komise chce, aby daňové příjmy plynuly do EU, a nikoli do Švédska.“
Není náhodou, že Švédsko se vůči takovému paternalistickému přístupu nestaví přátelsky. Tato země je jediným členským státem EU, který má výjimku z EU zákazu snusu, který slouží jako alternativa ke kouření tabáku. Po třech desetiletích jsou výsledky jasné: Švédsko nejenže má jednu z nejnižších měr kouření v Evropě, ale také má mnohem nižší výskyt nemocí souvisejících s kouřením. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU má Švédsko o 44 % méně úmrtí souvisejících s tabákem, o 41 % nižší výskyt rakoviny plic a o 38 % méně úmrtí na rakovinu.
Evropská komise zřejmě ani nechápe argumenty zastánců tohoto přístupu, protože lidé jako evropský komisař odpovědný za revizi směrnice EU o spotřební dani z tabáku, Wopke Hoekstra, prohlásili na slyšení v Evropském parlamentu, že „kouření zabíjí, vapování zabíjí“. Hoekstra tak mezi tyto dvě věci dal rovnítko, i když podle britského ministerstva zdravotnictví „nejlepší odhady ukazují, že elektronické cigarety jsou o 95 % méně škodlivé pro zdraví než běžné cigarety“.
Tlak nevládních organizací
Také dánské předsednictví Rady Evropské unie je na straně paternalistů. Podle zpráv pod tlakem nevládních organizací zdvojnásobilo svůj přístup novým návrhem na změnu směrnice EU o spotřební dani z tabáku (TED) prostřednictvím výrazně vyšších daní na většinu tabákových a nikotinových výrobků. Brussels Signal poznamenává: „Revidovaný dánský návrh zavádí přísnější definice, vyšší daňové sazby a agresivnější přístup k uzavírání daňových mezer. Odráží priority tvrdých nevládních organizací, jako je Smoke Free Europe, a v některých částech se zdá být v rozporu s postoji členských států a probíhajícími vědeckými debatami.
Dánské pozměňovací návrhy přejímají číselné návrhy prosazované nevládními organizacemi. Zahrnují stanovení daňové sazby pro zahřívané tabákové výrobky (HTP) na 360 EUR za kilogram, což je více než dvojnásobek původního návrhu Evropské komise ve výši 155 EUR/kg.“
Dánské předsednictví se jistě mohlo vyhnout kopírování návrhů předložených nevládními organizacemi, zejména s ohledem na probíhající skandál s nevládními organizacemi, v jehož rámci vyšlo najevo, že Komise vynaložila miliardy z peněz daňových poplatníků na nevládní organizace a zároveň jim poskytovala pokyny, jak ovlivňovat tvorbu politik EU.
Slyšení v Evropském parlamentu o této záležitosti již proběhla. Jeden z bývalých evropských komisařů, Frans Timmermans, se odmítá zúčastnit, ale ředitel DG ENVI, Eric Mamer, se do parlamentu dostavil. Tam uznal, že v minulosti byly konkrétní lobbistické aktivity podrobně popsány v pracovních programech nevládních organizací přiložených k žádostem o provozní granty, ale zdůraznil, že podle nových pokynů platných od roku 2024 se to již nebude opakovat. Přesto poslanci Evropského parlamentu, jako je Sander Smit, požadují, aby byly smlouvy o dotacích v budoucnu zveřejňovány. Skutečnost, že nevládní organizace mají i přes nedávná odhalení stále velký vliv na proces tvorby politik EU, by měla jen posílit argumenty pro to, aby falešní zástupci občanské společnosti nebyli podporováni z peněz daňových poplatníků.
Návrat „spořivých“
V každém případě je nadějným vývojem návrat spořivých členských států EU, které vytvářejí koalici s cílem omezit požadavky na stále vyšší výdaje EU. Politico poznamenává, že k tradiční „spořivé“ alianci, kterou tvoří Rakousko, Švédsko, Německo, Nizozemsko, Finsko a Irsko, se nyní připojují Francie a Belgie, které jsou obě čistými plátci do rozpočtu EU. Dánsko se pravděpodobně připojí od ledna, kdy již nebude předsedat Radě EU.
Tato koalice bude údajně požadovat snížení objemu dlouhodobého rozpočtu EU. Rakouská ministryně pro evropské záležitosti Claudia Plakolm k tomu uvedla: „Pokud musíme utáhnout opasky na národní úrovni, nemůžeme vysvětlit, proč Evropská komise předložila dosud největší rozpočet EU… Nesmíme utrácet více, musíme utrácet lépe.“ Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantz dodala: „Nevidím jinou cestu vpřed, než tento rozpočet zredukovat a soustředit se na naše klíčové úkoly.“
Zdá se, že úsporné země již přesvědčily ostatní členské státy EU, aby vyvinuly tlak na instituce EU, aby dodržovaly větší rozpočtovou disciplínu. Návrh stanoviska Rady EU k příštímu sedmiletému rozpočtu požaduje „rozpočtovou disciplínu“ ve všech institucích EU, s ohledem na návrh Evropské komise zvýšit výdaje na administrativní náklady EU z 82 miliard EUR na 118 miliard EUR. Členské státy EU tímto prohlašují: „Úsilí o zjednodušení ve všech oblastech politiky, včetně souhrnných balíčků a snížení počtu programů [víceletého finančního rámce], jakož i zavedení nových technologií, včetně umělé inteligence, by mělo vést ke snížení administrativní zátěže a odpovídajícím úsporám.“
Je v Bruselu „party over“?
Pieter Cleppe je šéfredaktorem Brussels Report. Předtím působil jako vedoucí bruselské kanceláře Open Europe. Je vystudovaný právník, dříve vykonával advokátní praxi v Belgii a pracoval jako vládní poradce a autor projevů belgického státního tajemníka pro správní reformu. Také dříve pracoval jako analytik v belgickém institutu Itinera, který pomáhal založit. Právní vzdělání získal na Katolické univerzitě v Lovani a studoval také ekonomickou analýzu práva na univerzitách v Hamburku, Bologni a Vídni.
