fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Budoucnost ekonomické svobody

0

Dobrou zprávou je, že ekonomická svoboda dosáhla v právě zveřejněné zprávě o ekonomické svobodě ve světě za rok 2021 svého historického maxima, celosvětového průměru 7,04 bodu z 10 možných. Vychází však z údajů za rok 2019, tedy z nejnovějších dostupných údajů. Nebezpečí spočívá v tom, že omezení související s COVID a nebetyčně vysoké výdaje, pokud se po pandemii zakoření, by mohly ekonomickou svobodu dlouhodobě snížit.

To je nesmírně důležité. Četné empirické studie ukazují, že ekonomická svoboda podporuje růst, prosperitu a snižování chudoby. Pokud dojde k dlouhodobému poklesu, svět zchudne.

Údaje o ekonomické svobodě v roce 2020 sice ještě nejsou k dispozici, ale pravděpodobně došlo k jejímu poklesu. Během pandemie koronaviru vlády zvýšily výdaje a regulační omezení. Bylo nutné přijmout mnoho opatření, aby se lidem finančně pomohlo a omezilo se šíření viru.

Klíčové otázky nespočívají v minulosti, ale v budoucnosti. Udělají si vlády pořádek ve svých financích, nebo budou dál utrácet a zavádět nové daně a poplatky, aby se udržely nad vodou?

Abychom viděli cestu vpřed, musíme vědět, kde se nacházíme. Pro rok 2020 zatím nejsou k dispozici žádné komplexní údaje o dopadu předpisů a výdajů souvisejících s koronavirem. Mezinárodní měnový fond (MMF) však připravil fiskální projekce. Jsou děsivé a ukazují obrovský nárůst vládních výdajů, deficitů a dluhů.

Velké výdaje snižují ekonomickou svobodu tím, že omezují prostor pro svobodnou směnu a zvyšují ekonomickou kontrolu ze strany státu. Rostoucí dluhy a deficity mohou být předzvěstí ještě horšího. Vlády budou v pokušení zvyšovat daně místo snižování výdajů, aby dostaly deficity pod kontrolu.

Vyspělé ekonomiky jsou více rozhazovačné než ostatní ekonomiky. MMF uvádí průměrný nárůst vládních výdajů v letech 2019 až 2021 o 28 % ve vyspělých ekonomikách a o 12 % v rozvojových ekonomikách, což dává celosvětový průměr 21 %.

Deficity veřejných financí se ve vyspělých zemích zvýšily o 280 % a v ostatních ekonomikách o 71 %, což znamená celosvětové zdvojnásobení deficitů. Hrubý veřejný dluh vzrostl ze 104 % HDP na 123 % ve vyspělých ekonomikách a z 54 % na 64 % v ostatních ekonomikách.

Konkrétně v České republice počítá ministerstvo financí pro příští rok se schodkem 377 miliard Kč a celkovým rozpočtem 1,9 biliónu Kč. Pokud to porovnáme s původním rozpočtem na rok 2020 (kdy jsme ještě o pandemii neměli ani tušení), jde o nárůst výdajů o 19 % a o nárůst deficitu o neuvěřitelných 942 %. Hrubý český státní dluh má dle projekce MMF narůst za roky 2020 a 2021 o 48 %.

Výhody ekonomické svobody jsou zřejmé. Ve čtvrtině nejsvobodnějších zemí činí roční HDP na osobu více než 50 000 USD (po očištění o kupní sílu), zatímco ve čtvrtině nejméně svobodných zemí je to méně než 6 000 USD. Příjem 10 % nejchudších osob v nejsvobodnějších zemích přesahuje 14 000 USD, zatímco v nejméně svobodných zemích je nižší než 1 600 USD. V nejméně svobodných zemích žije více než jeden ze tří lidí v extrémní chudobě (1,90 USD na den) ve srovnání s méně než jedním procentem v nejvíce svobodných zemích.

Seznam je dlouhý: ekonomicky svobodné země mají delší průměrnou délku života, lepší zdravotní péči, vyšší úroveň vzdělání a vyšší úroveň štěstí. Zvláště zajímavý je poslední údaj. Výzkum ukázal, že štěstí je ještě více ovlivněno ekonomickou svobodou než zvýšenou prosperitou, kterou generuje. Lidé prostě rádi rozhodují o svých životech.

Během finanční krize v letech 2007–2008 došlo k celosvětovému poklesu ekonomické svobody. Reakce výdajů byla podobná reakci během pandemie, ale se znatelnými rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami. Například od roku 2007 do roku 2010 vzrostly výdaje ve vyspělých zemích o 16 % ve srovnání s 53 % v ostatních ekonomikách.

Po skončení finanční krize se ekonomická svoboda zotavila a dosáhla nových výšin. V roce 2007 dosáhla průměrná hodnota ekonomické svobody 6,90 a byla nejvyšší v historii. V roce 2009 klesla na 6,86, protože vlády v reakci na krizi rozšířily své pravomoci a výdaje. Do roku 2011 se zvýšila na hodnotu 6,93, čímž se vyrovnalo skóre z počátku krize, a dále se zvyšovala. S oživením hospodářské svobody se obnovil celosvětový růst.

Bude stejný vzorec platit i tentokrát? Obnovení ekonomické svobody je nezbytné pro budoucí růst, prosperitu a další dobré věci, ale na cestě před námi je mnoho nebezpečí a výmolů.


Původně vyšlo 22. září 2021 v upravené formě Mladé frontě Dnes pod názvem Covid ekonomické svobodě nepomohl.

Martin Pánek a Fred McMahon

Martin Pánek je ředitel Liberálního institutu
Fred McMahon je ředitel výzkumu ekonomické svobody v kanadském Fraser Institutu

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Institutu liberálních studií a bývalým ředitelem Liberálního institutu. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu.

Comments are closed.