Navzdory drtivé porážce zelených stran v eurovolbách v roce 2024 chce Evropská komise v oblasti klimatické politiky zůstat na stejné, nákladné cestě. Nizozemský komisař pro klima Wopke Hoekstra je údajně odhodlán držet se plánů navrhnout pro klimatický cíl EU do roku 2040 snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Jedná se o jeden z mnoha cílů v rámci klimatické politiky EU, která se stále více podobá centrálnímu plánování.
Naštěstí řada členských států EU naslouchá signálům vycházejícím z evropské společnosti, která se proti tomuto druhu politiky stále více staví. Vzhledem k jejich odporu se Hoekstra nyní snaží poskytnout větší flexibilitu při realizaci těchto velkolepých cílů prostřednictvím „národních energetických a klimatických plánů“ (National Energy and Climate Plans, NECPs).
Hoekstra je členem nizozemské Křesťanskodemokratické strany a dříve pracoval jako obchodní konzultant ve společnosti McKinsey & Company. Lze proto předpokládat, že je citlivější k ekonomické realitě než někteří jeho kolegové, například tvrdá socialistická komisařka EU ze Španělska Teresa Riberová, která se ostře brání jakémukoli oslabení klimatických plánů. Prozatím to však vypadá, že Hoekstra se s ní bude do značné míry shodovat. Otevřeně zdůraznil, že je důležité držet kurs v klimatické politice, a uvedl: „Odolná, bezpečná a udržitelná Evropa závisí na ambiciózní klimatické politice. To znamená jak snižování emisí, tak přizpůsobování se již měnícímu se klimatu.“
A to navzdory hlubokým problémům evropského chemického průmyslu, který je základem všech ostatních odvětví. Ten čelí odprodeji, z velké části kvůli strukturálně vysokým cenám energie v Evropě, které jsou udržovány na vysoké úrovni kvůli klimatické politice EU. Například cena zemního plynu v USA je sama o sobě nižší než celkové náklady eurosystému obchodování s emisemi (ETS), což je v podstatě klimatická daň.
Vyšší daně
I v jiných oblastech politiky se Hoekstra zdá být zcela mimo ekonomickou logiku. Podle německého deníku Bild zvažuje Evropská komise prosazení vyšších daní, které by již od roku 2026 zvýšily cenu cigaret o 30 procent.
Za to je zodpovědný Hoekstra, který jako evropský komisař pro klima, čistou energii a čistý růst má z nějakého důvodu na starosti také revizi směrnice o spotřební dani z tabáku (Tobacco Excise Tax Directive, TED). Podle zpráv chce nejen zvýšit daně na cigarety, ale také na jiné alternativní nikotinové výrobky, jako jsou elektronické cigarety, zahřívané tabákové výrobky a nikotinové sáčky.
I v tomto případě již několik členských států vyjádřilo nesouhlas, přičemž mezi nejhlasitějšími odpůrci jsou Rumunsko, Itálie a Řecko. V důsledku toho byla tato otázka vypuštěna z pracovního programu Komise na rok 2025. Obavy se týkají toho, že ještě vyšší daně by prostřednictvím inflace neúměrně dopadly na méně bohaté členské státy i spotřebitele. Dokonce i sama předsedkyně Komise von der Leyenová je údajně skeptická, protože se obává, že zvýšení inflace není v kontextu současných ekonomických obtíží dobrým nápadem.
Zdá se, že odpůrci z řad členských států EU se neobávají pouze vyšších cen. Italský místopředseda vlády Antonio Tajani zaslal Hoekstrovi dopis, v němž argumentuje, že pokud jde o daně, nemělo by být s alternativními tabákovými výrobky zacházeno stejně jako s tradičními cigaretami.
K tomu lze říci mnoho. Při pohledu na Švédsko nelze popřít, že jediný členský stát EU, který nebyl EU zákonem donucen zakázat alternativu k cigaretám, snus, má nejen jednu z nejnižších míru kouření v Evropě, ale také mnohem nižší výskyt nemocí souvisejících s kouřením. V 60. letech kouřila téměř polovina švédských mužů. Dnes kouří pouze asi 5 % švédských dospělých, zatímco evropský průměr je 24 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU má Švédsko o 44 % méně úmrtí souvisejících s tabákem, o 41 % nižší výskyt rakoviny plic a o 38 % méně úmrtí na rakovinu.
Je pozoruhodné, že Švédsko také ukládá nižší daně na alternativy cigaret. Jako vždy v těchto případech, korelace a kauzalita nejsou tak jednoduché, ale každý, komu skutečně záleží na snížení výskytu rakoviny v Evropě, by měl vřele přivítat jakoukoli zdravější nebo neškodnou alternativu cigaret, místo aby ji trestal.
Kopírování neúspěšné politiky Nizozemska
Jeden diplomat zastupující jižní členský stát poukázal na to, že vysoké daně z tabáku ve Francii a Nizozemsku vedly k vzniku černého trhu a nárůstu přeshraničních nákupů. Diplomat tím obvinil Paříž a Haag, že nyní tlačí ostatní, aby „opakovali stejnou chybu“.
Vysoké daně nestačily nizozemské vládě, jejíž byl Hoekstra v letech 2022 až 2023 místopředsedou. Tato vláda také zakázala všechny nikotinové sáčky, i když neobsahovaly vůbec žádný tabák, a to po letech zvyšování spotřební daně na tradiční cigarety.
Taková politická rozhodnutí zcela ignorují všechny vědecké důkazy o škodlivosti nikotinu, návykové látky obsažené v cigaretách a jejích náhražkách, ve srovnání se škodlivostí procesu spalování tabáku. Podle britského ministerstva zdravotnictví „nejlepší odhady ukazují, že elektronické cigarety jsou o 95 % méně škodlivé pro zdraví než běžné cigarety“. Na slyšení Evropského parlamentu dne 6. února však Hoekstra prohlásil, že „kouření zabíjí, vapování zabíjí“. Z nějakého důvodu nikoho neznepokouje, když evropský komisař pronese takové nevědecké tvrzení.
Nezamýšlené důsledky
Nizozemský přístup „regulovat až k smrti“, prosazovaný lidmi jako Hoekstra, jehož cílem bylo donutit širší skupinu spotřebitelů nikotinu v zemi k poslušnosti, prostě nefungoval. Pouze povzbudil nizozemské spotřebitele k nákupu levných, neregulovaných alternativ, čímž vytvořil boom pro nelegální obchodníky. Mezi lety 2020 a 2024 vzrostla spotřeba nezdaněných cigaret v Nizozemsku z 15 % na 25 %, což zatížilo úsilí orgánů činných v trestním řízení v boji proti zločineckým sítím a vystavilo spotřebitele řadě škodlivých chemikálií a přísad, které se obvykle vyskytují v nelegálních nikotinových výrobcích.
Navíc stejní zločinci, kteří profitují z nizozemských uživatelů nikotinu, zbohatli na prodeji dalších nelegálních výrobků. Nová studie OECD ukazuje, že v letech 2020 a 2021 bylo Nizozemsko v EU největším cílem pro padělané zboží, od hodinek a kabelek až po léčiva.
Vzhledem k těmto katastrofálním výsledkům by se dalo očekávat, že krok Nizozemska zaměřit se na nikotin namísto následování promyšlenějšího švédského přístupu bude varovným příkladem pro Evropskou komisi a ostatní členské státy. Pro některé tomu tak je. Pro jiné, například Francii, však nikoli, což vyvolává vážné bezpečnostní a ekonomické obavy, které se šíří daleko za hranice země.
Hoekstrův krok je navíc v rozporu s mnoha výzvami evropských politiků, podniků a občanské společnosti ke snížení administrativní zátěže EU. Evropská komise v tomto ohledu představila několik chvályhodných iniciativ, ale nadále přichází s nejrůznějšími novými omezujícími politikami, předpisy i zvýšením daní. Navzdory svému podnikatelskému zázemí se Hoekstra přidává k táboru zastánců „business as usual“, který tlačí na stále větší regulaci, omezení a zdanění ze strany EU. S takovými přáteli nepotřebují ti, kdo podporují podnikání a často i život zachraňující inovace, žádné nepřátele.
Pieter Cleppe je šéfredaktorem Brussels Report. Předtím působil jako vedoucí bruselské kanceláře Open Europe. Je vystudovaný právník, dříve vykonával advokátní praxi v Belgii a pracoval jako vládní poradce a autor projevů belgického státního tajemníka pro správní reformu. Také dříve pracoval jako analytik v belgickém institutu Itinera, který pomáhal založit. Právní vzdělání získal na Katolické univerzitě v Lovani a studoval také ekonomickou analýzu práva na univerzitách v Hamburku, Bologni a Vídni.
