I když kapitola programového prohlášení vlády v oblasti digitalizace obsahuje spoustu bodů, které pro podnikatelský sektor i občany mohou znamenat zlepšení současného statusu quo, chybí jí zejména konkrétnější a ambicioznější řešení. Větší komentář by si jistě zasloužila i oblast AI, pro kterou, tak trochu skrytě před zraky všech odstartovala již spoustu projektů minulá vláda. Není tak zcela jasné, zda se nadcházející koalice bude snažit zachovat kontinuitu a navázat na započlé projekty na podporu AI průmyslu, nebo se bude snažit o vlastní koncepci.
V oblasti digitalizace můžeme velmi zjednodušeně identifikovat tři hlavní stakeholdery – veřejnou správu, občany a firmy. Programové prohlášení vcelku jasně vymezuje role každého subjektu a ustanovuje také příležitosti a omezení, které mají nastavit jasné institucionální podmínky. S pomocí digitalizace má být snížena byrokracie, je kladen apel na její rušení, ne pouze nahrazování v digitální formě. Prohlášení také zdůrazňuje že digitalizace má úředníkům zefektivnit práci a dále tak zefektivnit veřejnou správu. S touto oblastí je úzce propojeno téma data governance a kyberbezpečnosti. Digitalizace sebou totiž nese i stinnou stránku úniku dat. Důležité je v tomto ohledu role NÚKIBu, kterou nadcházející vláda uznává a dává pod něj kontrolu a preventivní ověřování všech veřejných digitálních systémů. Tato část by si možná zasloužila rozvést více a stanovit i jasné pravomoce a sféry pro ostatní veřejné úřady a regulátory.
Pozitivní je snaha o rozpohybování a otevření dat, v bezpečné a chráněné podobě, jedná se jistě o pozitivní zprávu pro firmy, zejména v oblasti AI. Právě nedostupnost dat a jejich využívání a to třeba v oblasti zdravotnictví brzdí dost možných nápadů a iniciativ. I pro samotné občany pak lepší sdílení dat mezi úřady bude znamenat úsporu času a energie, pokud se zachová a zajistí jejich bezpečnost a anonymizace.
Co však v prohlášení chybí, je větší cílevědomost a konkrétní řešení v oblasti AI. Chybí zmínky o plánované Gigafactory, datového centra na trénink LLM modelů financované z EU, o které požádala již předchozí vláda. Nezmiňuje se o zahrnutí AI firem a startupů do tvorby legislativy a regulací. Chybí pak také konkrétnější plán provázaný se vzděláním, který by měl podpořit tvorbu kvalifikované pracovní síly a nápadů, které by do ČR přilákaly kapitál na rozvoj tohoto průmyslu. Taktéž chybí zmínka, jak přilákat kvalifikovanou pracovní sílu – tedy lidský kapitál.
Celkově se tedy prohlášení upíná správným směrem a nastavuje priority v oblastech, které je potřeba v rámci digitalizace brát v potaz. Vytknout se mu ovšem musí nedostatek ambicí a spousta obecných frází. Vzhledem ke zpožděnému přístupu a obecně strukturálním reformám v ČR oproti zbytku vyspělých zemí však není tato skutečnost překvapením, spíše symptomem dlouhodobějšího problému. Zatímco tak budou na západě trénovat a kalibrovat LLM nebo dokonce jiné modely, bude ČR pouze zpřístupňovat data.
Již jsme publikovali:
- Preambule a zásadní priority vlády
- Finance a hospodaření státu
- Vnitřní bezpečnost a veřejná správa
- Obranná politika a Armáda České republiky
- Zahraniční politika
- Právo a spravedlnost
- Hospodářství, průmysl a energetika
- Doprava
- Vzdělávání
- Sociální politika a zaměstnanost
- Zdravotnictví
- Zemědělství
- Životní prostředí
- Kultura
- Bydlení a regionální rozvoj
- Sport, prevence a zdraví
- Věda, výzkum a inovace
Filip Blaha vystudoval ekonomii na Masarykově univerzitě a zaměřuje se na interakce měnové a fiskální politiky a na to, jak můžeme lépe porozumět ekonomice pomocí inovativních makroekonomických modelů. Byl konzultantem ve Světové bance a Don Lavoie Fellow v Mercatus Center. Názory prezentované autorem jsou jeho vlastní, nikoliv institucí s kterými je spojován.
