První substantivní kapitolou v programovém prohlášení vznikající Babišovy vlády jsou finance a hospodaření státu. Hlavní hit této hitparády si umíme představit, neboť je Babišovou stálicí už od voleb 2013: Najdeme více příjmů státního rozpočtu v nepřiznaných daních.
„Stát, který nezvyšuje daně, ale řádně vybírá ty stávající.“ Člověk by řekl, že aspoň po zavedení EET, které ani zdaleka nesplnilo očekávání, by mohl Babiš pochopit, že jde pouze o zbytečnou šikanu, avšak není tomu tak. Připomeňme, že Babiš sliboval, že EET vybere 18 miliard Kč ročně, přičemž realita byla spíše čtvrtinová.
Zdá se, že Babiš zcela opustil účtenkovou povinnost. Původně v roce 2015 přitom chtěl, aby zákazník měl povinnost účtenku převzít. Představa, že policie nebo jiný orgán kontroluje, zda si zákazník převzal účtenku, naštěstí připadala šílená zřejmě všem ostatním kromě Babiše, a tak od tohoto nápadu bylo upuštěno i přes propagační video s računy.
V novém programovém prohlášení pak stojí: „Řešení bude postaveno na nejmodernějších systémech a nebude vyžadovat povinný tisk účtenky ani neustálé on-line připojení.“ Těžko říct, co si pod tím představit. EET v minulé verzi on-line připojení vyžadovalo.
Programové prohlášení také slibuje zavedení „Digitální daňové kobry“, ale nijak nespecifikuje, jak by se měla lišit od stávající Daňové kobry kromě toho, že to asi lépe zní voličům rodící se koalice. Taktéž slibuje zvýšit pravomoci celníkům a zvýšit jejich plat. To se máme na co těšit – zejména po zrušení celní a daňové výjimky pro balíčky ze třetích zemí do 150 eur.
Naproti tomu se tento program, jehož implementaci bude mít na starosti zřejmě Alena Schillerová s náměstkem Petrem Machem (který v ne tak dávných dobách proti všemu tomuto brojil), zavazuje „nezvyšovat žádné daně“ a naopak slibuje snížit DPH v gastronomii (proč zrovna zde?), snížit DPPO zpět na 19 % (je ostuda Fialovy vlády, že jako jediná porevoluční vláda zvedla DPPO), zastavení zvyšování odvodů OSVČ (sporné) nebo osvobození spropitného od daně po vzoru podobného populistického návrhu, který byl hojně zmiňován v posledních amerických prezidentských kampaních (negativní).
Daně mají být dle našeho názoru malé, jednoduché a rovné. Výjimky zaplevelují daňový systém a způsobují zbytečné distorze. Restaurace teď budou ekonomicky tlačeny k tomu, aby co nejvíce příjmů deklarovaly jako spropitné. Přitom neexistuje vůbec žádný důvod, proč by zrovna spropitné mělo být osvobozeno od daně. Proč by nemohla být od daně osvobozena třeba druhá odpracovaná hodina na směně? Stejná logika.
„Rodinám vrátíme školkovné i původní podobu slevy na druhého z manželů a pracujícím studentům vrátíme daňovou slevu. Zavedeme citelnou daňovou slevu za 4. a další dítě.“ Zcela absurdní, zbytečné, neefektivní a v rozporu s údajným cílem Andreje Babiše vyrovnat rozpočet bez zvyšování daní. Porodnost se nezvětší daňovou slevou. Tím se zvětší jedině díra v rozpočtu.
„Chceme stát, […] který místo zvyšování daní šetří na svém vlastním provozu.“ Úsměvné. To už jsme zase zpátky u centrálního nákupu židlí?
„Otevřeme na úrovni EU jednání o zvýšení limitu pro povinné plátcovství DPH výrazně nad 2 miliony korun,“ říká prohlášení. Tento limit byl navýšen teprve nedávno a Česká republika ho má vzhledem k příjmům nejvyšší v EU. Je pravda, že oproti době před třiceti lety je tento limit dnes reálně výrazně nižší, ale naděje na jeho navýšení v nejbližších čtyřech letech je mizivá.
Abychom tento program také za něco pochválili: „Zkrátíme lhůtu pro vrácení DPH z nezaplacených faktur ze současných šesti na tři měsíce. Stát nemá právo držet peníze z transakcí, které se nikdy neuskutečnily – podnikatelé nejsou bezúročná pokladna státu.“ Zcela pravdivá věta a pozitivní posun.
Mírně pochválit lze také poslední odstavec: „Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR – stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo.“ Neboť zavádět euro je ekonomicky ve střednědobém horizontu neutrální, a tím pádem neexistuje dobrý ekonomický důvod, proč jej zavádět. A pokud pro politickou změnu neexistuje dobrý důvod, neměla by se konat. Zavádět korunu a platbu v hotovosti do Ústavy se však jeví spíše jako performativní zbytečnost.
Neziskovky
Program se neziskovým organizacím věnuje ve třech odstavcích: „Zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí.“ Hodnotíme pozitivně. Ohledně veřejných financí má existovat transparentnost. Avšak následující věta: „Neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje,“ je již znepokojující. Znamená to, že pokud nezisková organizace obdrží jakkoliv malou dotaci, např. 5000 Kč na občerstvení od obce, kde pořádá nějakou akci (nebo odpuštění nájmu?), bude muset zveřejnit všechny svoje výdaje, i když má rozpočet v milionech korun?
„U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat.“ Těžko bez dalšího soudit, co to znamená. Znamená to, že když třeba našemu think-tanku přispěje na činnost Slovák nebo Ukrajinec, budeme se muset identifikovat jako zahraniční agenti? Smyslem tohoto opatření je pouze šikana a umlčování neziskovek a s tím nemůžeme souhlasit.
Tento návrh se jeví ještě hůře v mezinárodním kontextu: Podobný zákon o zahraničních agentech byl přijat v roce 2012 v Rusku, a od té doby je aktivně používán k potírání opozice proti Putinově vládě – mimo veřejné démonizace negativně znějícím termínem „zahraniční agent“ je využíván k šikanózním auditům, zastavování činnosti po dobu zbytečně protahovaných kontrol a k vynucenému zveřejňování seznamu dárců, které pak ruská vláda dále perzekvuje. Podobný zákon k omezení opozičních hlasů využívá i Gruzie, a další státy s upadající demokracií.
„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.“
Za závojem nevědomosti bychom s tímto stanoviskem souhlasili. Ostatně jsme proti dotacím obecně (výjimku tvoří organizace, které pro stát vykonávají sociální politiku). A souhlasíme s tím, že z veřejných peněz se nemá dělat politický aktivismus (a ani politika, strany si mají hledat finance samy). Avšak od vlády ANO, SPD a Motoristů se v tomto ohledu nedá čekat nic dobrého, určitě ne jednání v dobré víře, a tak hodnotíme tento odstavec prozatím neutrálně a jsme na pozoru.
Ostatně, pokud by šlo o ušetření peněz, stopla by vláda dotace do fotbalu, zrušila Národní sportovní agenturu a poslala Borise Šťastného k šípku.
Již jsme publikovali:
Martin Pánek je ředitelem Institutu liberálních studií. Vystudoval ekonomickou analýzu na NF VŠE. V minulosti působil jako asistent europoslanců v Evropském parlamentu a aktivně se angažuje v Operaci Kyseláč. Zabývá se mezinárodním obchodem, migrací, svobodou slova, lidskými právy nebo americkým ústavním právem.
