Vstávat a cvičit, regulace šlechtí! Po dvouměsíční dovolené s lobbisty na jachtách se europoslanci vrátili do továrny na regulace a rozhodli se nám zlepšit život. Co konkrétně schválili na zářijovém zasedání, o tom je dnešní článek.
Europoslanci schválili směrnici o copyrightu. Těžko najít lepší příklad toho, jak funguje výroba evropské legislativy, tady je všechno. Poslanci schválili takřka totožný text, o kterém jsme již psali v červenci. A to přesto, že všichni lidé, kteří mají nějaké ponětí o tom, jak funguje internet, např. zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, editor serveru Boing Boing Cory Doctorow nebo zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič, svorně varovali, jak nebezpečná tato směrnice je. Britský europoslanec Daniel Hannan tweetoval: „Europoslanci právě odhlasovali idiotskou eurosměrnici o copyrightu, která omezí možnosti umělců ukazovat svoje díla na internetu a může vést k zákazu internetových memů.“
MEPs have just voted for the EU’s idiotic Copyright Directive, which will restrict the ability of artists to showcase their work online, and may even result in the effective interdiction of internet memes. Thank Heaven we’re leaving. pic.twitter.com/cw4kUyt1jf
— Daniel Hannan (@DanielJHannan) September 12, 2018
Na obhajobu této směrnice si můžete vyslechnout spoustu blbostí. Výborný komentář napsal Petr Koubský z Nového deníku:
V jaké fázi je směrnice teď? Poslanci odhlasovali, že ji pošlou do trialogu. To znamená, že za zavřenými dveřmi se teď vybraní poslanci z právního výboru budou dohadovat s vybranými úředníky z Evropské komise a z Rady ministrů o pár vět. Až se dohádají, teprve pak veřejnost uvidí, na čem se dohodli. Tento text pak projede Evropským parlamentem a Radou ministrů jako horký nůž máslem, neboť bude mít razítko konsensuálního návrhu. V té chvíli už nebudou moct zakročit ani členské státy, protože i neimplementovaná směrnice podle názoru Evropského soudního dvora platí. Takže pokud nechcete, aby tato směrnice platila, ozvěte se svojí vládě (a několika dalším, aby měly blokační menšinu) ještě dnes.
Sankce vůči Maďarsku. Europoslanci odhlasovali, že chtějí, aby EU vyměřila sankce Maďarsku. Celá zpráva je v češtině k dispozici pod tímto odkazem. Debata, jak už to bývá, byla neuvěřitelně povrchní.
I normální člověk, který uznává, že Orbánova vláda šikanuje Maďary, ať už bojem proti Sorosovi, proti neziskovkám, proti svobodnému tisku, proti imigrantům nebo proti kterémukoliv nepříteli, kterého si zrovna vymyslí, může být proti tomu, co teď odhlasoval Evropský parlament.
Jednak je to další posilování moci Evropské unie, které – pokud by bylo úspěšně použito – bude v budoucnosti nepochybně použito s větší flexibilitou. Pravomoci EU vůči členským státům mají smysl v oblasti obchodu (rušení obchodních překážek), ne v oblasti politiky. 28 suverénů, kteří mají aspoň nějakou demokratickou odpovědnost, je lepší stav než jeden centralizovaný suverén, který je zcela imunní vůči jakékoliv odpovědnosti.
Toto hlasování Evropského parlamentu udělá z Orbána mučedníka. Tím spíše, že v konečném důsledku k ničemu nepovede, protože sankce musí udělit Evropská rada jednomyslně – a s podporou ze strany Polska se nedá počítat, protože polská vláda je podobně špatná jako ta maďarská. Takže Orbán získá samé body navíc, ale nic ho to v důsledku nebude stát.
Avšak chtít po europoslancích nějaké strategické uvažování, to je jako chtít po středoškolákovi střídmost v pití alkoholu.
Zajímavostí je, že Orbánova strana Fidesz v Evropském parlamentu sedí v klubu Evropské lidové strany (společně s naší TOP 09, KDU-ČSL a STANem) a tento klub sankce podpořil, a to včetně předsedy Manfreda Webera, který už se celý třese na to, že příští rok bude předsedou Evropské komise.
Povolení nestandardizovaných lahví pro šóčú. Možná víte, že Evropská unie trvá na tom, že se používají standardizované jednotky. Angličanům tak např. zakazuje prodávat v imperiálních jednotkách a nám ostatním zase nanormovala např. láhve tak, aby zákazník nemusel přemýšlet, že 520 ml je více než 500 ml, takže se prodává pouze v 500ml lahvích. Vede to např. k tomu, že lihovar Žufánek musí prodávat patnáctiletou slivovici s dodatkovou lahví, protože 420 ml není povolený objem.
EU je teď ve fázi schvalování a implementace dohody o volném obchodu s Japonskem, jejíž vyjednání trvalo pouhých šest let. A protože Japonci mají větší vyjednávací sílu než Žufánek, prosadili si, že mohou prodávat svůj šňaps šóčú i ve zcela protievropské láhvi o objemu 720 ml. Text zprávy zde.
Dvojí kvalita jogurtů. Dvě Češky, které neviděly ekonomii ani z rychlíku a které se ke smůle nás všech usadily v Bruselu, vyrazily do boje proti jogurtům, které údajně mají v různých členských zemích různé složení. Těmito dámami jsou eurokomisařka Věra Jourová a europoslankyně Olga Sehnalová.
Druhá jmenovaná sepsala za asistence dalších mozků z europarlamentu tuto zprávu, jež nostalgikům připomene časy, kdy Milena Vicenová spočítala, o kolik je předražené pomazánkové máslo oproti máslu prostou trojčlenkou z obsahu tuku v daných výrobcích. Že pomazánkové máslo není máslo, ji nevyvedlo z míry. Smiřme se tedy s tím, že nám Evropská unie nařídí dražší potraviny.
Rovnost jazyků v digitálním věku. Jako na každém zasedání europoslancům nestačí, že hlasují o legislativě. To jim připadá málo, a tak se vždycky vytasí s tlustým štosem nelegislativních textů, takovým nákupním seznamem věcí, co si strašně moc přejí, aby Evropská komise zregulovala. Nelegislativních textů je obvykle mnohem více než těch legislativních. Z tohoto plenárního zasedání vybíráme za všechny text o rovnosti jazyků v digitálním věku.
„Evropský parlament zdůrazňuje, že evropské jazyky, jež jsou méně používané, jsou výrazně znevýhodněny z důvodu akutního nedostatku nástrojů a zdrojů, který brání činnosti výzkumných pracovníků a omezuje ji, a že přestože mají tito výzkumní pracovníci potřebné technické znalosti, nemohou mít z jazykových technologií plný prospěch.“ No, představte si to, že když píšete vědecký paper maďarsky, přečte si ho méně lidí, než když ho napíšete anglicky. A další perly.
Digitální daň. Ve výborech Evropského parlamentu a pracovních skupinách Rady EU se rodí další euronápad, tentokrát na digitální daň. Vládám členských států hrozně vadí, že americká firma platí korporání daň z příjmu (neplést s DPH) v Americe a irská zase v Irsku. Neobtěžují se sice vysvětlit, proč by měl Google nebo Facebook platit daň z příjmu v ČR nebo jiné tramtárii jenom proto, že na daném území mají uživatele, ale je to údajná nutnost, a tak to tedy musí být. Že daň z příjmu (opět neplést s DPH) v ČR neplatí ani New York Times nebo Formula One Group, je ale nechává chladnými.
Po GDPR, daních z odkazů a cenzorských filtrech, se tak pro webové služby chystá další rána do vazu. Podrobněji to probereme v samostatném článku.
V říjnu nás čekají plenární zasedání hned dvě, mj. budeme opět schvalovat unijní rozpočet na další rok. Držte si klobouky.
