Můžete lhát v politické kampani? Můžete chtít po vládě, aby zaregistrovala název vaší kapely The Slants? A můžete chtít po vládě, aby zaregistrovala vaši značku oblečení Fuct?
Debaty o svobodě slova se většinou vedou o tématech, jako je popírání holocaustu, zakazování politických stran, hate speech, průchody a demonstrace nacistů, vyhrožování skupině lidí na Facebooku nebo nactiutrhání.
Avšak dohlížeči na morálku a zakazovači projevů nespí, a tak je problematika svobody slova mnohem rozvětvenější, než se na první pohled zdá. Např. český volební zákon nesmyslně omezuje svobodu slova. Dnes se podíváme na tři nedávné případy z USA, které nevzbudily přílišnou mediální pozornost, ale z hlediska svobody slova jsou zajímavé.
V roce 2014 rozhodoval Nejvyšší soud USA (SCOTUS) případ Susan B. Anthony List v. Driehaus, ve kterém krátce řečeno šlo o to, zda je možné v politické kampani lhát. Susan B. Anthony List je nezisková protipotratová organizace, jež v Ohiu vylepila billboardy s textem: „Hanba Stevu Driehausovi“ Driehaus hlasoval PRO potraty placené daňovými poplatníky“. Tento výrok je fakticky nepravdivý.
Ohijský zákon přitom zakazoval „nepravdivé výroky“ „během kampaně na nominaci nebo zvolení do veřejné funkce nebo funkce v politické straně“.
Libertariánský think-tank Cato Institute zaslal v této věci SCOTUSu amicus brief, který web Above the Law vyhodnotil jako nejvtipnější amicus brief dějin. Ve Spojených státech je zvykem, že přátelé soudu (amici curiae) zasílají soudu svoje vyargumentované názory, jakým způsobem by soud měl rozhodnout. Cato Institute je posílá často tam, kde je z libertariánského hlediska jasné, jak by měl soud rozhodnout. A co už je větší libertariánské téma než svoboda slova? Na tomto amicus briefu se podílel též politický satirik P. J. O’Rourke, autor bestselleru Parliament of Whores. Knihu stejně jako celý amicus brief (pdf) mohu jedině doporučit.
Cato Institute správně argumentuje, že pokud by vláda mohla trestat nepravdivé výroky v kampani, musela by zasáhnout proti Georgi Bushovi staršímu: „Čtěte mi ze rtů, žádné nové daně,“ Bushovi mladšímu: „Mission accomplished,“ nebo Baracku Obamovi: „Pokud máte rádi svůj zdravotnický plán, můžete si ho nechat.“ (Kauza se odehrála ještě před kampaní Donalda Trumpa, na výpis jeho nepravd by nestačila kapacita hard-disků Nejvyššího soudu.)
Kauza nakonec skončila tím, že SCOTUS zcela správně jednomyslně uznal, že SBA List se může bránit soudní cestou ještě před zásahem ohijské vlády, a nižší federální soud rozhodl: „Nechceme, aby vláda rozhodovala, co je politická pravda – důvodem je obava, že vláda bude stíhat ty, kteří ji kritizují. Namísto toho by v demokracii měli rozhodovat voliči.“ A ustanovení zákona tak bylo zrušeno jako protiústavní.
V roce 2017 rozhodoval SCOTUS případ Matal v. Tam. O tomto případu mluvím také ve svých přednáškách o svobodě slova. Simon Tam spolu s dalšími Američany asijského původu založili kapelu The Slants, do češtiny přeložitelné jako Šikmoocí. Kapela tím bojuje proti rasistickým stereotypům. Zpívá např. „Chinese, Japanese, dirty knees, look at these.“
Kauza se točila okolo toho, zda musí federální vláda zaregistrovat ochrannou známku The Slants. Vláda na základě ustanovení Lanhamova zákona o ochranných známkách předložila několik argumentů, proč vláda nemůže registrovat známky, které jsou dehonestující k části populace. Tyto argumenty byly zcela pochybné a nesmyslné.
SCOTUS ustanovení opět jednomyslně zrušil, a Simon Tam si tak mohl zaregistrovat ochrannou známku The Slants. V rozsudku se opřel o výrok soudce Olivera Wendella Holmese Jr. z roku 1929 a řekl: „Nejpyšnější chloubou našeho práva je, že chráníme svobodu projevu pro myšlenky, které nenávidíme.“
Cato Institute k případu opět zaslal velmi dobře vyargumentovaný a zároveň vtipný amicus brief, který se hemží citacemi South Parku a Seinfelda, ale také citacemi právních autorit, takže se člověk nejenom dobře zasměje, ale také poučí o svobodě slova.
Tímto případem se také zabývá jedna epizoda podcastu o svobodě slova Make No Law:
Jedním z přátel soudu v tomto amicus briefu byl také pivovr Flying Dog Brewery, který měl svoje problémy s registrací ochranných známek na několik svých piv. Pivo „Road Dog“ mělo na zadní etiketě nápis „Good Beer, No Shit“ a zakázala ho coloradská alkoholová komise. Kvasnicové pivo s názvem „In-Heat Wheat“ zakázal stát Arkansas kvůli názvu a etiketě („in-heat“ znamená hárající). Michigan zakázal pivo s názvem Raging Bitch (Rozzuřená čubka, výborné pivo mimochodem). Poté, co pivovar Flying Dog vyhrál, založil 1st Amendment Society, která podporuje svobodu slova a pořádá akce, na kterých vysvětluje svobodu slova a podporuje umění, žurnalistiku a občanské svobody.
A konečně případ Iancu v. Brunetti z letošního roku. Erik Brunetti si chtěl zaregistrovat ochrannou známku na skateboardové oblečení s názvem Fuct (stylizováno jako FUCT). Případ je velmi podobný výše zmíněnému Matal v. Tam, liší se pouze v tom, že zde jde o ustanovení Lanhamova zákona o „nemorálních“ a „skandálních“ ochranných známkách.
Cato Institute opět složil starou bandu a zaslal výborně vyargumentovaný a vtipný amicus brief (pdf). V tomto briefu se dočtete mj. o vlivu vulgárních slov na naše kognitivní schopnosti, o přepisování Shakespeara a Bible do podoby bez vulgárních a traumatizujících pasáží nebo o knize Go The Fuck To Sleep ze seznamu New York Times Bestselling Books. Jde o knihu určenou pro čerstvé rodiče, kteří zápasí s tím, aby jejich dítko konečně usnulo, a obsahuje skvělé pasáže, jako je tato:
The flowers doze low in the meadows
And high on the mountains so steep.
My life is a failure, I’m a shitty-ass parent.
Stop fucking with me, please, and sleep
Cato Institute se také mj. pozastavuje nad tím, jak je možné, že známka byla přidělena pro FCUK, ale ne pro FUCT.
I v tomto případě vláda prohrála a ustanovení byla prohlášena za protiústavní. Bohužel však nelze říct, že SCOTUS zde rozhodl jednomyslně. Republikán Roberts a Demokrati Sotomayorová a Breyer souhlasili s protiústavností nemorálního hlediska, avšak postavili se za skandální hledisko. Republikán Alito souhlasil, že obě hlediska jsou vágní, ale dle jeho názoru může Kongres v budoucnu přijít s přesnějšími.
