„Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém,“ praví Lev Nikolajevič Tolstoj v Anně Karenině.
I rodina Liberálního institutu si užila pár nešťastných let, když se zakladatel Liberálního institutu Miroslav Ševčík rozhodl z Národohospodářské fakulty VŠE vytvořit svou vlastní sektu, provozovat na ní predátorský žurnál (viz níže), jezdit po dálnici v protisměru, spojit se s dezinformačními Parlamentními listy atd.
Zástupci tří českých organizací propagujících liberalismus v otevřeném dopise rektorce Vysoké školy ekonomické v Praze upozorňovali již před lety, že Ševčíkovy činy nejsou slučitelné s pozicí děkana fakulty vysoké školy, ani s liberalismem.
Miroslav Ševčík byl členskou schůzí Liberálního institutu odvolán z funkce ředitele a posléze také z Liberálního institutu vyloučen. Na to zareagoval sérií žalob na Liberální institut, které podal jednak sám a jednak prostřednictvím svých podřízených zaměstnanců na Národohospodářské fakultě VŠE Jána Pavlíka a Roberta Holmana. V těchto žalobách všechny uvedené zastupuje jiný Ševčíkův podřízený z fakulty, vedoucí KAPR Jan Vondráček. Iracionálními žalobami se pokusil činnost Liberálního institutu paralyzovat. S vynucenými soudními náklady, zbývá méně peněz, času a energie na think-tankovou činnost.
Vedle toho si Miroslav Ševčík založil truc-spolek Liberální akademii, u které si do Stanov nechal vtělit princip, že o všem rozhoduje sám – jako děkan Slunce. Pokud by Miroslavu Ševčíkovi skutečně šlo o liberální myšlenky, ne pouze o pozice, kterými se může vychloubat v médiích, jistě by tento jeho nový spolek za několik let byl schopen vyprodukovat aspoň nějaký výstup.
Mezitím také vyšlo najevo, že Miroslav Ševčík je veden v seznamu pod registračním číslem 176727 u Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA. To dává smysl v souvislosti s jeho posledními výroky, kterými českému obecenstvu tlumočí kremelské talking pointy:
„Celou situaci považuji za velmi nešťastnou a diplomaticky nezvládnutou. Myslím si však, jestli celá situace proběhla tak, jak ji popisují česká média, k čemuž se hlásí především eurohujerští politici, tak organizátoři této akce museli dochodit maximálně čtyři třídy pomocné školy (pro mladší čtenáře to byly školy pro méně nadané žáky) a ti, co to sedm let vyšetřovali, tak museli mít ještě o dvě třídy pomocné školy méně.
Docela mě fascinuje skutečnost, že výplodům instituce, které velí osoba vyznamenaná CIA, tak lehce ve své nenávisti k Rusku podlehne velká část médiokracie, politikové, ale i řada našich spoluobčanů, přičemž žádný přesvědčivý důkaz předložen nebyl. Ještě jednou připomenu něco mladším čtenářům – že největší zločinci, kteří nejvíc uškodili naší zemi, ani z Ruska nepocházeli, ale byli to Ukrajinci (Brežněv) a Gruzínci (Stalin, Berija). V této záležitosti věřím spíše expertům typu pana Šándora než alarmistům ze senátu a současné opozice.“
Na toto angažmá Miroslava Ševčíka ve prospěch otevřené kremelské propagandy upozornil Jan Jandourek, editor zpravodajského serveru Forum24. Celý výron této propagandy je opět k přečtení v dezinformačních Parlamentních listech. Rozhovor se Ševčíkem vedl student doktorského studia na Ševčíkově Národohospodářské fakultě Marek Korejs. Není jediným studentem této fakulty, který pracuje pro tento „prestižní“ tisk.
Akademická činnost Miroslava Ševčíka se soustředí na publikování směšných článků, kde nerozumí rozdílu mezi výpočtem parametrů čtverce a kruhu, plete si poloměr kružnice s jejím průměrem a svá „moudra“ zveřejňuje v žurnálu své vlastní fakulty. Tento žurnál je navíc veden v seznamech predátorských žurnálů, např. zde a zde. Predátorské žurnály fungují tak, že publikují cokoliv bez ohledu na kvalitu, stačí, když jim zaplatíte. Studenti z celého světa potřebují mít někde (v podstatě kdekoliv) publikováno, a pokud kvalita jejich práce nestačí na publikaci v běžném žurnálu, musí se uchýlit k predátorskému, aby získali body pro formální zvýšení kvalifikace. Pro vydavatele predátorského žurnálu jde o dobrý byznys, v podstatě se jedná o vědecký bulvár, který má s vědou asi tolik společného jako Parlamentní listy se seriózní žurnalistikou.
Celý den by nestačil na vyjmenování všech aktivit, které provokují k zdvihání obočí (slovy předsedy správní rady think-tanku, jenž Ševčíkovi udělil výroční cenu za jeho bizarní celoživotní dílo). Ať už jde o nadávky novinářům prostřednictvím studentů, anticovidový hoaxing, neznalost angličtiny v pozici vedoucího akademického pracovníka 30 let po listopadu 1989, nejapný základní kurs hospodářské politiky, který Miroslav Ševčík – nic pokročilejšího neznaje – musí na fakultě učit atp. atp.
Výše sdělené však považujeme za dostačující k prokázání, že Miroslav Ševčík byl po právu vyloučen z Liberálního institutu, neboť – jak stojí ve výše zmíněném dopise rektorce VŠE:
„Být liberál znamená mít starost o ochranu svobody, zdraví a života ostatních lidí, zejména těch nejslabších, na jejichž úkor se lidé jako děkan Ševčík snaží prosadit za cenu pošlapání pravidel, zákonů i obyčejné slušnosti.
Být akademik, nadto šéf výzkumné instituce – jimiž jsou Liberální institut i Vysoká škola ekonomická – znamená hledat pravdu, podporovat soutěž myšlenek a umět uznat, že někdo jiný přednesl lepší
argumenty.“
Byli bychom tedy rádi, aby si Miroslav Ševčík našel jiné hobby než podávání žalob na náš institut a abychom s jeho aktivitami nebyli spojováni.
Liberální institut
3. května 2021, Praha
