Představujete si piráty jako věčně opilé, sadistické, anarchistické burany? Je vaším předobrazem piráta Jack Sparrow s papouškem na rameni? Pak mi dovolte, abych vám v krátkosti představil průlomovou knihu Petera Leesona, profesora ekonomie na univerzitě George Masona.
Co může ekonom vědět o pirátech? A jak vůbec může napsat průlomovou knihu, když se historikové shodují? Ekonom se na svět dívá přes jiné brýle než historik. A pokud aplikuje teorii racionální volby, nezní tradiční historie pirátů příliš důvěryhodně, říká Peter Leeson.
Kniha, v jejímž názvu vyměnil autor neviditelnou ruku Adama Smithe za pirátský hák, nás tak provede známými i neznámými aspekty pirátského života a na ekonomické teorii vysvětlí, zda po staletí tradovaná „fakta“ o pirátech jsou skutečná fakta, či zda jde o mýty.
Autorovou základní premisou je, že každý jedinec se snaží maximalizovat svůj užitek a každá firma se snaží maximalizovat svůj zisk. Je přitom lhostejné, zda tato firma operuje legálně nebo nelegálně. Pirátské lodě byly také firmami, které hledaly nejlepší způsoby, jak co nejvíce zbohatnout.
Leeson dochází k tomu, že většina obecných známostí o pirátech je značně zkreslená nebo přehnaná. Ano, piráti loupili – to byl ostatně jejich byznys, ale nechovali se jako barbaři a svoje oběti netýrali, pokud nemuseli. Loupit se snažili mírovou cestou, pokud to šlo. Proto o sobě rádi nechali šířit historky o tom, jak jiné námořníky týrali. Dokázali tyto historky o sobě dokonce dostat i do anglických novin.
Piráti tak naplno využívali spoustu konceptů, se kterými pracuje dnešní ekonomie. V tomto případě se např. jedná o reputační kapitál. V případě známé vlajky se zkříženými hnáty dokázali využít tzv. signalizaci. Protože už měli svůj reputační kapitál, který oběti nutil k poslušnosti, pokud nechtěly být – jak se domnívaly – velmi barbarsky týrány, stačilo vyvěsit pirátskou vlajku a oběť se vzdala bez odporu. Vezení pirátské vlajky na lodi však bylo trestným činem, takže tento trik s vyvěšenou vlajkou nemohly využívat legálně operující lodě, znamenalo by to pro ně příliš velký náklad: smrt oběšením. Pirátům to ale bylo jedno. K trestu smrti by byli odsouzeni při dopadení tak jako tak, takže vlajka na palubě nijak nezvyšovala jejich náklady.
Aby piráti mohli nalákat námořníky z legálních plavidel, museli jim nabídnout něco navíc. Na legálních plavidlech velel autokratický kapitán, který sloužil jako zástupce majitele lodi. Na pirátských lodích vládla demokracie. Skutečně, jsou dochovány ústavy pirátských lodí, které specifikují dělbu moci a přesně vypočítávají, kdo dostane jaký podíl z lupu. Podíly byly velmi rovnostářské. Leeson tvrdí, že podoba pirátských ústav s americkou ústavou je tak zarážející, že Jefferson s Madisonem museli být inspirováni piráty, coby šampióny demokraticky omezené vlády. Tato hypotéza však nepůsobí příliš přesvědčivě, přestože Jefferson tyto dokumenty možná znal.
Celkově vzato je kniha strhujícím výletem do světa pirátů a to nikoliv pouze popisem toho, jak tento svět vypadal, jak jsme zvyklí od historiků, nýbrž přímo doprostřed logiky fungování tohoto světa. Leeson vydal na toto pirátské téma tři články v odborných žurnálech, pro knihu je potom převedl do čitelnější podoby pro laika a všechny ekonomické koncepty, se kterými pracuje, nejdříve vysvětlí na jednoduchých příkladech. Kniha je tak poučná jak pro ekonomické laiky, tak pro profesory ekonomie.
Mladý ekonom Pete Leeson, který má na bicepsu vytetovaný graf poptávky a nabídky, píše odborné ekonomické články kromě pirátů i o jiných netradičních tématech. Na jeho webu PeterLeeson.com tak najdete ekonomická pojednání o cikánských zvycích, středověkých ordálech nebo o obětování lidí božstvům.
Pokud si myslíte, že ekonomie je pouze nudné povídání o daních a HDP, pak je tu Pete Leeson, aby vás přesvědčil o opaku. A proč nezačít jeho knihou?
