V Laissez Faire jsme psali už několikrát o přímé demokracii ve Švýcarsku (např. LF březen–duben 2013, listopad–prosinec 2012 nebo prosinec 2010). Zatímco Švýcarsko je přímou demokracií známé, o přímé demokracii v USA se toho mnoho neví. Na rozdíl od Švýcarska není v USA možné, alespoň zatím, pořádat referenda na federální úrovni. Na státní úrovni to nicméně možné a poměrně obvyklé je.
Letos tak voliči hlasovali ve 158 státních referendech, z čehož 146 se konalo souběžně s volbami guvernérů a federálních kongresmanů 4. listopadu. Z těchto referend bylo 91 o změnách státních ústav, 35 referend byla tzv. lidová iniciativa, pět lidových vet, dvacet referend o změnách státních zákonů a sedm z nich bylo jiným typem referenda.[1]
Lidová iniciativa
Lidová iniciativa je proces, ve kterém voliči sami peticí navrhnou nový zákon a hlasují o jeho platnosti v referendu, pokud pod petici získají dostatečný počet podpisů. Lidová iniciativa existuje v USA ve 24 státech a ve Washingtonu, DC (dále pouze „DC“). Na území Spojených států však existuje již od roku 1777, kdy ji zavedla ústava Georgie. Moderní systém lidových iniciativ a referend zavedl Oregon v roce 1902. Odtud se pak rozšířil v Progresivní éře (na přelomu 19. a 20. století) do dalších států.
Lidové veto
Lidové veto je v podstatě opakem lidové iniciativy. Parlament přijme návrh zákona, a pokud se najde dostatečný počet voličů, kteří podepíší petici, že chtějí o tomto návrhu hlasovat v referendu, je zákon předložen všeobecnému hlasování, které určí jeho osud.
V jiném svém článku jsem se zabýval nejrůznějšími aspekty tohoto ústavního nástroje.[2]
O čem se hlasovalo
Letos se v USA hlasovalo o nejrůznějších tématech. Těmi nejzajímavějšími z nich byly pravděpodobně potraty, změny kriminálního systému, zbraně, minimální mzda nebo daně. Nejvíce mediálního prostoru ale dostala čtyři referenda o legalizaci marihuany.
V Oregonu, na Aljašce a v DC se hlasovalo o legalizaci marihuany pro rekreační užití. Na Floridě se hlasovalo o legalizaci marihuany pro léčebné účely. Všechny tři lidové iniciativy o rekreačním užití byly schváleny, takže po Coloradu a státu Washington bylo legalizováno držení a prodávání marihuany v dalších dvou státech USA. V DC bylo velkou většinou 65 % schváleno držení marihuany – legalizaci prodeje začlení až zastupitelstvo.
Florida hlasovala o ústavním dodatku legalizujícím zdravotní marihuanu. Jakožto ústavní dodatek potřebovalo toto referendum 60% většinu, dosáhlo však pouze 58 %. Florida by se stala prvním jižanským státem a 21. státem v USA celkově, kde by byla zdravotní marihuana legalizována.
Tato legalizace se přitom odehrála v roce, kdy se nekonají prezidentské volby a kdy tak chodí k volbám méně voličů nejmladší generace. Z tohoto důvodu bylo pozdrženo referendum v Kalifornii na rok 2016.
Podle lhůt obsažených v oregonském a aljašském zákonu bude legálně prodávaná marihuana v těchto státech k mání v polovině roku 2016 nebo na jeho konci. Co se DC týče, je to komplikovanější záležitost, neboť podle americké ústavy vykonává Kongres USA výlučné zákonodárství nad federálním distriktem (článek 1, sekce 8). A Kongres USA, jak známo, není legální marihuaně zrovna nakloněn. Pro detailnější popis viz [3].
Zdá se, že trend legalizace marihuany je jasný a neodvratný, jak ve svém článku „Válka proti drogám je u konce (pokud Obama chce)“ napsal již před dvěma lety Nick Gillespie.[4] Válka proti marihuaně si v současnosti vyžádá tři čtvrtě miliónu zatčených Američanů ročně, 50 000 SWAT razií po zuby ozbrojenými policisty a 50 miliard dolarů na přímých nákladech. Těžištěm Gillespieho článku je, že bez války proti marihuaně neexistuje válka proti drogám, protože marihuana je jediná droga, která se užívá s podstatnou frekvencí (7,2 % Američanů užilo v posledních 30 dnech marihuanu, ale pouze 0,1 % heroin, 0,2 % kokain, 0,2 % pervitin, 0,1 % LSD a 0,2 % extázi), takže válka proti marihuaně zajišťuje válce proti drogám financování a publicitu.
Další hlasování
Kromě toho byly v Coloradu a v Oregonu poraženy návrhy na povinné značení geneticky modifikovaných potravin (GMO). V Coloradu a Severní Dakotě voliči odmítli definovat oplodněná vajíčka jako živé bytosti. V Kalifornii prošla reforma trestního zákoníku, která řadu nenásilných trestných činů překlasifikovala na přečiny (maximální výše odnětí svobody jeden rok, u většiny kalifornských přečinů je maximální výše odnětí svobody šest měsíců a maximální pokuta tisíc dolarů).
Aljaška, Nebraska, Jižní Dakota, Illinois a Arkansas referendem zvedly svoji státní minimální mzdu (v Illinois se jednalo o doporučující referendum). Arkansas zrušil alkoholovou prohibici – ne, není to chyba, skutečně až v roce 2014; v USA nadále zůstávají jurisdikce s alkoholovou prohibicí, jednou z nich je i Lynchburg, Tennessee, kde se vyrábí Jack Daniel’s Whiskey. Stát Washington zpřísnil podmínky pro nákup zbraní, naopak Alabama přijala ústavní dodatek, který zakazuje podmínky vlastnictví zbraní zpřísňovat. V Massachusetts bylo schváleno zrušení indexování daně z benzinu podle inflace. Arizona výraznou většinou schválila povolení, aby smrtelně nemocní pacienti mohli získat i léky, které neschválila FDA.
Není to vyčerpávající přehled, ale pro základní představu je snad více než dostatečný. Na příkladu minimální mzdy by se mohlo zdát, že přímá demokracie nefunguje. Bylo by ale chybou dívat se – z liberálního pohledu – pouze na negativa. Celý tento článek ukazuje, že skrz lidovou iniciativu je možné prosadit mnoho liberalizujících opatření i proti vůli zákonodárců. Vlivu lidového veta na politiku se v Laissez Faire věnujeme soustavně a budeme v tom pokračovat.
