Tom Palmer, velká postava moderního liberalismu, vyhrál soud proti vládě Washingtonu, DC, ohledně zákazu nošení zbraní.
Případ Tom G. Palmer, George Lyon, Edward Raymond, Amy McVey and Second Amendment Foundation, Inc., v. District of Columbia, Cathy Lanier (dále jen Palmer v. DC) skončil porážkou pro obhajobu, která obhajovala dosud platný washingtonský absolutní zákaz na nošení zbraní mimo domov.
Když v roce 2012 padl obdobný absolutní zákaz ve státě Illinois (případ Moore v. Madigan), zbyl se svým zákazem už pouze District of Columbia. Tento případ je logickým následníkem případu DC v. Heller, který v roce 2008 rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států amerických (SCOTUS), v němž poprvé SCOTUS rozhodoval, zda druhý dodatek Ústavy USA znamená individuální právo na sebeobranu.
Druhý dodatek ústavy říká v originále: „A well regulated militia being necessary to the security of a free state, the right of the people to keep and bear arms shall not be infringed.“[1] V českém překladu: „Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno.“
Případy DC v. Heller a McDonald v. Chicago o dva roky později znamenaly potvrzení práva „keep and bear arms“ jakožto individuálního práva na držení zbraně k sebeobraně ve vlastním domě, jež nesmí porušit ani zákony federálních enkláv a jednotlivých států unie.[2]
Obyvatelé Washingtonu tedy nově mohli vlastnit zbraň k potřebám sebeobrany ve svém domě, ale stále ji nemohli nosit mimo domov. Toto právo bylo předmětem žaloby Toma Palmera a dalších žalobců.
Tom Palmer je výkonný viceprezident pro zahraniční programy v think-tanku Atlas a senior fellow v Cato Institutu. Taktéž je otevřeně přiznaný homosexuál a vlastní revolver Smith & Wesson ráže 38 na vlastní sebeobranu. Jak sám uvedl pro Washington Post, v pětadvaceti letech vytasil zbraň, aby odstrašil „devatenáct nebo dvacet mužů“, kteří poblíž San Jose vyhrožovali jemu a jeho kolegovi, protože je gay. V roce 2012 vzal svoji zbraň ve svém washingtonském domě, aby pomohl sousedce, kterou napadl neznámý útočník v její ložnici.
Tom Palmer a další žalobci si chtěli pořídit povolení pro nošení zbraně mimo svůj domov, ale toto povolení jim nebylo uděleno. Tím utrpěli újmu a získali aktivní legitimaci k soudní při s vládou DC, ve které argumentovali, že zákaz nošení zbraní je protiústavní, jelikož ústava rozlišuje keep and bear arms jakožto dva různé pojmy. Držení (keep) již bylo povoleno od případu Heller, ale lidé mají právo zbraně i nosit (bear). Soud jim dal zapravdu a nařídil washingtonské vládě přijmout zákony takové, aby neporušovaly toto právo zaručené druhým dodatkem Ústavy USA.
District of Columbia se může odvolat, ale levicoví odpůrci zbraní radí, aby to nedělal, neboť washingtonský zákaz je tak jasně proti tomu, jak ústavě rozumí SCOTUS ve svém současném složení, že je prakticky jisté, že SCOTUS by potvrdil protiústavnost zákazu a vytvořil by precedens, který by se nelíbil jak odpůrcům zbraní, tak pravděpodobně i státům, kde je sice nošení zbraní povoleno, ale velmi přísně regulováno.
Létající libertarián Palmer, který navštěvuje konference po celém světě (včetně konference Students for Liberty 20. září 2014 v Praze), je připraven na variantu, že DC naplní rozsudek pouze formálně a regulacemi způsobí, že právo zaručené druhým dodatkem bude prakticky nemožné užívat. „Uvidíme se zase u soudu,“ varuje.
[1] Existuje několik verzí tohoto dodatku, které se liší velikostí písmen ve slovech militia a state a především interpunkcí, což může znamenat změny ve významu. Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Second_Amendment_to_the_United_States_Constitution#Text
[2] Postavení dodatků ústavy vzhledem k vládám členských států unie nebylo úplně jednoznačné, avšak po přijetí čtrnáctého dodatku se má za to, že všechny dodatky omezují jak vládu federální, tak i vlády států.
Martin Pánek je šéfredaktorem Laissez Faire a euroSEPTIK.cz. Článek původně vyšel v Laissez Faire.
