Ztracený ráj je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl napsaných v angličtině. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající, epickou báseň Johna Miltona psanou v blankversu — nerýmovaném verši o pěti jambických stopách. Příběh začíná v pekle, kde se Satan — hlavní protagonista eposu — a jeho následovníci vzpamatovávají z porážky ve válce vedené proti Bohu. Satan jim říká o stvoření nového světa a nového druhu bytostí dle dávného proroctví. Lidem — Evě a Adamovi — je v ráji zakázáno jediné — jísti ze Stromu poznání. Satan se vydává na pouť rájem, kde převtělen za hada svede Evu k prvnímu hříchu — ochutnání jablka ze Stromu vědění zakázaného. Bůh posílá svého Syna soudit viníky — Eva s Adamem jsou vyhnáni z ráje. První český překlad z roku 1811, druhé vydání (1843).
Články, komentáře a rozhovory Jiřího Schwarze z let 1989–2004, které byly většinou zveřejněny v novinách a v odborných časopisech. Všem zveřejněným textům je společné obecné téma – transformace české společnosti a hospodářství. Jednotlivé texty jsou řazeny chronologicky v rámci tematických kapitol. Obsah a názvy jednotlivých kapitol jsou dány problémy, jimiž se autor v určitých obdobích zabýval odborně, ale také jako občan. Jeho názory a návrhy na řešení ekonomických a politických problémů byly vždy testovány situací a problémy jeho spoluobčanů ze severovýchodu Moravy a nejvíce z Novojičínska. Proto je na obálce knihy tato, jemu zvláště blízká oblast zvýrazněna.
Kniha Hardyho Buillona nabízí čtenářům mnohavrstevný pohled na společenskou odpovědnost firem (CSR - Corporate Social Responsibility) na bázi ekonomie, filosofie, etiky a politiky. Na rozdíl od manažerských a podnikatelských publikací nenabízí pouze „marketingový“ pohled na společenskou odpovědnost firem s cílem zalíbit se potenciálním a stálým zákazníkům pomocí jiných aktivit než je hlavní činnost firmy, resp. příčiny, proč firma vznikla a nadále existuje. Kniha vybízí čtenáře ke kritickému přemyšlení o etických problémech podnikání v širokém kontextu společenských souvislostí. Autor se věnuje zprvu vyjasnění pojmu, co vůbec etické je a co etické není. Existuje a často se aplikuje jen jeden, firemní úhel pohledu, zda chování je etické z hlediska firmy. Ale jaký názor na etiku mají spotřebitelé? Nejsou to právě oni, kteří by ji měli hodnotit? Autor reaguje na stále častěji projevující se tendence k regulování CSR vládou a ke snaze zavést určité minimální standardy společenské odpovědnosti firem. Pozornost obrací ke spotřebitelům, kteří odměňují dlouhodobé etické chování firem vyšší poptávkou po jejich zboží a službách, a neodpovědné firmy „trestají“ spotřebitelským nezájmem. Toto objektivní tržní hodnocení lze stěží nahradit sebepropracovanějším detailním systémem kriterií, podle nichž „osvícený“ státní úředník bude posuzovat CSR, popř. stanovovat, co musí firma učinit, aby vyhovovala minimálním standardům CSR.
Sborník obsahuje texty Hagena Grafa Lambsdorffa, Otta Grafa Lambsdorffa, Lűdera Gerkena, Norberta Bertholda, Václava Klausa, Jiřího Schwarza a Miroslava Ševčíka. (sociálně tržní reforma v Německu na počátku 50. let a transformace v České republice v letech 1990-1997 : texty ke kolokviu pořádanému 6. března 2001 Liberálním Institutem ve spolupráci s Walter Eucken Institutem a Friedrich-Naumann-Stiftung). Druhé PDF je sborník přeložený do němčiny.
Nikdo před ním se nepokusil o syntézu náboženství s liberální tradicí. Jeho originální přístup ke zkoumání hospodářské reality, ekonomických systémů a chování institucí lze nazvat teologií ekonomiky. Americký profesor slovenského původu se stal prvním teologem tržení ekonomiky.
Texty z kolokvia Myšlenkový odkaz Adama Smitha pro nové tisíciletí pořádaného Liberálním institutem u příležitosti vydání jeho nejslavnějšího díla Bohatství národů.
Kniha Konzervatívneho inštitútu M. R. Štefánika a Liberálního institutu Na obranu slobodného trhu (2007) pozostáva z trinástich prednášok renomovaných a vo svete uznávaných osobností, ktoré odzneli na pozvanie Konzervatívneho inštitútu v Bratislave a na pozvanie Liberálního institutu v Prahe. V knihe si možno prečítať napríklad príspevky nositeľa Nobelovej ceny za ekonómiu v roku 1986 Jamesa M. Buchanana, prezidenta ČR Václava Klausa a prezidenta Cato Institute Williama A. Niskanena. Texty prednášok v slovenskom alebo českom a zároveň v anglickom jazyku sú zamerané na problémy súvisiace s regulovaním trhu a na predpoklady fungovania spontánneho poriadku v spoločnosti. Původní kniha byla vytištěna tak, aby na otevřené dvojstraně proti sobě byl text český/slovenský na levé straně a anglický na pravé straně. V PDF ke stažení jsou pro lepší čitelnost zachovány pouze české a slovenské texty, takže číslování stran jde po dvou. Přidáváme i druhé PDF s plným textem knihy, tedy s jednou stranou česky/slovensky a druhou stranou anglicky.
První kniha na toto téma vydaná v ČR. Výjimečné dílo německého autora. Kniha je základní učebnicí příslušného oboru na Národohospodářské fakultě VŠE. Chceme-li porozumět fungování ekonomického systému; vysvětlit, proč řada pokusů o reformy hospodářství selhává a obyvatelstvu škodí; pochopit, jak co nejvíce snížit množství konfliktů a naopak zajistit vysokou životní úroveň, musíme se zabývat analýzou institucí, jejich vznikem a jejich dopady. Kniha profesora Voigta je nejlepším (a i pro laika srozumitelným!) přehledem toho, co se na poli ekonomické analýzy institucí odehrálo za poslední čtvrtstoletí.
Obsahem knihy jsou vybrané autorovy studie, stati a články z let 1992 – 2003. Kniha je rozdělena do čtyř částí. V části I se seznámíte s dílem a idejemi ekonomů, kteří významně přispěli k rozvoji ekonomického liberalismu. Inspirován jejich přístupy Vám v části II. nabízí vlastní pohled na ekonomickou transformaci v České republice. Část III Vás uvede do jedné z kritických oblastí transformačního procesu, jíž se autor od druhé poloviny 90. let podrobně zabýval v rámci výzkumu Liberálního institutu. Závěrečná část je věnována fenoménu Evropské unie, který zvnějšku ovlivňoval transformační procesy u nás.
Ekonomie státních zásahů je první do češtiny přeložená kniha světoznámého libertariánského ekonoma M. Rothbarda, která rozebírá všechny myslitelné způsoby vládních zásahů do svobodné směny (jako jsou nejrůznější druhy daní, vládní výdaje, licencování povolání atd.) a dokazuje, že jejich společnou vlastností je snižování lidského blahobytu. Dokládá, že ke zvyšování blahobytu všech lidí je nutný svobodně fungující trh bez existence vládních zásahů.