Kvůli nevýhodnému nákupu Eurotelu stát vydělá na privatizaci méně
Ministr informatiky Vladimír Mlynář připravil velký obchod. Minulý týden vyhlásil, že se Telecom dohodl s americkým konsorciem Atlantic West na prodeji jeho 49% podílu v Eurotelu za cenu 1,05 miliardy dolarů (28 miliard korun). Ještě předtím ale vyplatí Eurotel svým akcionářům mimořádnou dividendu téměř 11 miliard korun. Zhruba polovinu z této sumy získají Američané, takže Telecom dohromady za Eurotel zaplatí 32 miliard korun. Poté vyplatí vlastníkům na dividendách 18,5 miliardy korun i Telecom. Ministr Mlynář je přesvědčen, že obchod je pro Telecom velmi výhodný, čeká, že zvýší jeho cenu a zatraktivní společnost před privatizací.
A dluhy rostou
Co celá akce bude pro Telecom znamenat? Nejprve dividenda Eurotelu. Vyplatí ji ve výši zhruba 11 miliard korun. Na účtech má však jen něco přes 8 miliard, část peněz si navíc bude muset ponechat na provoz. Přibližně 5 miliard korun si tedy musí půjčit. Z velmi málo zadlužené společnosti se rázem stane firma se středním zadlužením, kdy závazky Eurotelu dosáhnou zhruba 17 miliard. A teprve s takto „upravenou“ bilancí bude 49% podíl konsorcia Atlantic West v Eurotelu prodáno Telecomu za zhruba 28 miliard korun. Telecom tak ovládne Eurotel, který má menší hodnotu, než měl před výplatou dividendy. Samotný Telecom sice získá na dividendách Eurotelu 5 miliard korun, na nákup podílu v Eurotelu si bude muset tedy ještě 23 miliard půjčit. Nemá totiž volné peníze na investice. Sumy, které má na účtech (asi 4 miliardy korun), stačí pouze na provoz společnosti. Jak na tom tedy Telecom bude ve chvíli, kdy se vyplatí dividendy a ovládne celý Eurotel? Vlastní jmění skupiny Telecomu včetně Eurotelu klesne ze 112 na 74 miliard korun. Dluhy a závazky firmy se naopak zvýší ze 43 na 85 miliard korun. V privatizaci tak bude stát nabízet více zadluženou společnost s menším vlastním jměním. Právě to je jedním z argumentů, proč Mlynářův záměr není pro Telecom výhodný a může snížit jeho cenu v privatizaci. Takový růst dluhů může otřást úvěrovou kredibilitou Telecomu, ratingové agentury mohou snížit dosavadní rating o jeden stupeň – u Standard and Poors by se jednalo o pokles z A- na BBB+, což může znamenat dražší úvěry.
Předražené mobily
Vedle tohoto efektu je nutné se zamyslet také nad cenou, za kterou Telecom koupí Eurotel – oněch zmíněných 1,05 miliardy dolarů neboli po dividendě 1,24 miliardy dolarů. Pokud někdo tvrdí, že se jedná o výhodný obchod, pak by musel prokázat, že současná hodnota celého Eurotelu jako celku a hodnota plynoucí z jeho propojení s Telecomem je vyšší než 64 miliard korun. I za velmi optimistických předpokladů je tato cena v nejlepším případě rovna současné tržní hodnotě a současné hodnotě výhod propojení obou firem. Telecom tak v nejoptimističtějším případě v transakci nic nezískává – s největší pravděpodobností však ztratí. Je hezké kupovat dobrá aktiva, ale aby to mělo smysl, je nutné kupovat za méně, než je jejich současná hodnota pro kupujícího. Tuto elementární pravdu si již na vlastní kůži ověřila většina evropských telekomunikačních operátorů a právě nedostatek soudnosti při nákupech aktiv je hlavní příčinou současné telekomunikační krize. Učebnicovým případem je např. akvizice operátora Orange ze strany France Telecom: Orange byl koupen za 40 miliard dolarů, avšak jeho dnešní cena je pouhou polovinou této částky. A to přesto, že Orange je vynikající firma. Prostě je nesmysl nakupovat příliš draho. Český Telecom byl doposud něčeho takového ušetřen – po provedené transakci by se však svým kolegům v západní Evropě přiblížil. Ministr Mlynář na rovinu přiznává, že žádný vážný strategický zájemce se o Český Telecom zatím neuchází. Ovládnutí celého Eurotelu však velmi pravděpodobně atraktivitu Telecomu nezvýší. Výhodou sice bude, že Telecom může o dění v Eurotelu plně rozhodovat, zatímco dosud strategické kroky mobilního operátora ovlivňovali Američané. To je ovšem jediný přínos celého obchodu. Celkově se hodnota Telecomu sníží, což vyústí v nižší nabídky při privatizaci. Telecom po navržené megaakci nebude možné prodat za více než zhruba 40 miliard korun, což ani s příjmy z dividend a srážkových daní (12,4 miliardy korun) neznamená, že stát na Telecomu více vydělá. Pokud tedy někdo chtěl efektivně zastavit privatizaci Telecomu, pak touto transakcí se mu to podařilo.
