fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Nejliberálnějším prezidentským kandidátem 2023 je Karel Diviš

0

Liberální institut ohodnotil postoje prezidentských kandidátů z hlediska klasického liberalismu. Nejliberálnějšími jsou Karel Diviš a s odstupem Petr Pavel. Nejméně liberální je Pavel Fischer. Metodika je podobná jako u našeho SkórePoslanců.cz a totožná jako u minulého hodnocení prezidentských kandidátů.

Letošní kandidáti jsou kromě bývalého premiéra a vicepremiéra Andreje Babiše politicky velmi nezkušení. Pavel Fischer a Marek Hilšer za sebou mají čtyři roky v Senátu a Jaroslav Bašta byl na konci 90. let dva roky ministrem bez portfeje.

To samozřejmě neznamená automaticky, že se na funkci prezidenta nehodí, ale fakt, že se na vrcholně politický post hlásí téměř výlučně apolitičtí kandidáti a politické strany dávají od souboje ruce pryč, nevypovídá mnoho dobrého o stavu české politické scény a o nastavení systému prezidentských voleb.

Metodika

Liberální institut je think-tank, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu. Naše aktivity jsou založené na hodnotách svobody jednotlivce, vlády s omezenými pravomocemi, volného trhu a míru.

Všechny otázky v našem přehledu pochází od týmu Volební kalkulačky, která zpřístupňuje svoje data v přehledné a zpracovatelné podobě. Na rozdíl od SkórePoslanců.cz tedy nejde o skutečná hlasování (demonstrovanou preferenci, jak by řekli rakouští ekonomové), nýbrž o otázky na často dost hypotetické otázky (deklarovanou preferenci). Jak dokazují volební období současného prezidenta Zemana nebo bývalého premiéra Babiše, deklarovaná a demonstrovaná preference se mohou velmi lišit.

Nepoužili jsme všechny otázky. Jednak proto, že některé otázky jsou příliš triviální (Jelení příkop, vlajky na Hradě), jednak proto, že na některé otázky nelze z naší pozice zaujmout kategorické stanovisko – existují dobré argumenty pro i proti a nelze říci, že kdo si myslí tak nebo onak, je bez dalšího horším kandidátem z hlediska liberální instituce), a jednak proto, že některé otázky příliš nesouvisejí s výkonem funkce (Má prezident příliš velké pravomoci? nebo Má prezident zveřejňovat každoročně svůj zdravotní stav?). Stejně jako u Skóre poslanců jsme ale všem otázkám přiřadili stejnou váhu, neboť je sice zřejmé, že pro nás jsou některé otázky důležitější než jiné, ale těžko určit kolikrát důležitější. A laskavý čtenář by mohl vážit otázky a odpovědi na ně právě naopak.

I přes silné nutkání jsme nezařadili ani otázku, zda budou kandidáti v případě zvolení jezdit na kole a tramvají, i když máme kandidáty, kteří odpovědli „ano“, za krajně neseriózní (Středula, Nerudová, Pavel, Fischer, Hilšer). V konečném důsledku je však tato otázka nepodstatná pro výkon funkce.

Pořadí

Nakonec máme v našem souboru 33 otázek, za shodu s pozicí Liberálního institutu jsme kandidáta ohodnotili kladným bodem, za neshodu negativním bodem. Zdržení se stejně jako u Skóre poslanců oceňuje nulou. Souhrnné výsledky vidíte v této tabulce:

skóreshodaneshodazdržení
Karel Diviš42 %2283
Petr Pavel21 %2013
Jaroslav Bašta9 %1815
Andrej Babiš9 %1815
Josef Středula3 %1716
Danuše Nerudová3 %1716
Marek Hilšer3 %1716
Tomáš Zima− 6 %15171
Pavel Fischer− 15 %1419

Z tabulky plyne dominance kandidáta Karla Diviše – o němž jsme předtím, než začal sbírat podpisy, nikdy neslyšeli. Neshodli jsme se s ním např. na možnosti stíhat prezidenta, možnosti prezidenta komentovat činnost soudů, na energetické soběstačnosti nebo na zdanění nadnárodních korporací.

Jelikož jde o dosud neznámého kandidáta, nemáme z čeho dále usuzovat na hloubku a pevnost jeho názorů, a budeme si muset počkat na poslední dva týdny volební kampaně.

Z dvou hlavních protibabišovských kandidátů se jako liberálnější ukázal dle naší metodiky Petr Pavel. Oproti Danuši Nerudové se s naší pozicí shoduje např. v omezenosti prezidentské imunity, diskreci prezidenta u milostí, smluv a soudců nebo povinnosti Facebooku a Twitteru mazat fake news. Danuše Nerudová byla naopak liberálnější, co se týče pokut za dopravní přestupky – ale Petr Pavel byl liberálnější u majetkových daní. Danuše Nerudová pak byla také liberálnější ohledně eutanázie.

Na posledním místě se stejně jako před pěti lety umístil Pavel Fischer, což je zajímavé mj. proto, že ve Skóre senátorů má Pavel Fischer velmi slušných 30 %. (Stejně jako Marek Hilšer mimochodem.)

Zde je tedy na místě připomenout, že jednoslovné odpovědi někdy mohou ukazovat na větší rozpor, než skutečně existuje mezi stanovisky Liberálního institutu a kandidáta a reálná hlasování o textech zákonů jsou mnohem robustnějším testem ideologické shody.

Čas nového prezidenta

Pozice prezidenta je velmi omezená. Jeho pravomoci se omezují v podstatě na vetování škodlivých zákonů, jmenování centrálních bankéřů, nominování ústavních soudců a komplexní pravomoci, které se týkají jmenování a odvolávání premiéra a ministrů – a rozpouštění Sněmovny. Jeho pravomoci jsou dále ještě svázané politickou kulturou, kdy se má za to, že prezident nemá využívat svých pravomocí tak, aby vládě a Parlamentu ztěžoval činnost, jak nejvíc může. Pokud se touto kulturou cítil svázaný i Miloš Zeman, můžeme tyto konvence považovat za velmi silné.

Vůči Evropské unii má prezident ČR toliko pravomoci jako člen Evropské rady. Na ni tradičně jezdí premiér, nicméně Václav Klaus na ni občas jezdil. Evropská rada např. jmenuje předsedu Evropské komise a „evropského ministra zahraničí“ a dále jednomyslně rozhoduje o zrušení jednomyslného hlasování v Radě ministrů (např. v oblasti daňové politiky) nebo o odebrání hlasovacích práv členskému státu podle čl. 7(2) SEU. Nadále bude na zasedání Evropské rady zřejmě jezdit premiér, ale nevíme to jistě.

Miloš Zeman se ukázal jako katastrofální prezident, neexistuje snad jediná věc, za kterou by bylo možno jej pochválit. V každém ohledu se choval jako neliberální prezident banánové republiky. O jeho charakteru svědčí i pokoutně vedená kampaň a odmítnutí jak předvolebních debat, tak odpovědí na otázky ve srovnáních, jako je Volební kalkulačka. Po deseti ostudných letech tak přichází šance na změnu.

Liberální institut žádného kandidáta nedoporučuje, pouze hodnotí jejich odpovědi. Prezidentská funkce je dotazníkem obtížně uchopitelná a jsou u ní podstatnější jiné věci než ideová shoda.

Kompletní přehled postojů kandidátů s komentářem Liberálního institutu najdete pod tímto odkazem.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Institutu liberálních studií a bývalým ředitelem Liberálního institutu. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu.

Comments are closed.