1. V režimu otevřených hranic mohou všechny lidské bytosti, bez ohledu na občanství, pracovat pro zaměstnavatele, kteří je chtějí zaměstnat, pronajímat si nemovitosti od majitelů, kteří jim chtějí pronajímat, a nakupovat od prodejců, kteří jim chtějí prodávat. Je to jednoduchá dedukce ze základního libertariánského principu, že vláda by neměla zasahovat do kapitalistických aktů mezi souhlasícími dospělými.
2. Jedinou principiální libertariánskou námitkou vůči tomu, že občané každé země jsou jejími právoplatnými majiteli, takže mohou migraci regulovat, jak chtějí.
3. Avšak pokud tomu věříte, pak neexistuje žádná principiální libertariánská námitka vůči jakémukoliv aktu vlády: Nemůžete se nastěhovat do mého domu bez mého souhlasu, ale nemůžete v mém domě bez mého souhlasu ani otevřít obchod, praktikovat svoje náboženství v mém domě bez mého souhlasu, kázat libertarianismus v mém domě bez mého souhlasu nebo bydlet v mém domě, aniž mi zaplatíte nájem, který požaduji. Pokud jsou občané právoplatnými majiteli země, pak mají naprosté právo regulovat a zdanit každý aspekt života, který se jim zlíbí.
4. Myšlenka, že občané jsou právoplatnými majiteli země, je naštěstí šílená. Společenská smlouva je naprostý mýtus. Smlouvy vyžadují jednomyslný souhlas a žádná země nikdy neměla jednomyslný souhlas.
5. Samozřejmě většina libertariánů – včetně mě – souhlasí, že pokud jsou důsledky specifické libertariánské politiky hrozné, měli bychom učinit výjimku. Je to velký stan, nemusíte být striktní libertarián ve všem, abyste se kvalifikovali na libertariána. Ale otevřené hranice nejsou případem, kde je výjimka ospravedlnitelná.
6. Proč ne? Pro začátek bychom si měli připomenout, že bránit někomu v přestěhování do jeho preferované země není malá nepříjemnost jako pokuta za parkování. Je to závažný akt vládního donucení. Představte si, že byste buď mohli být uvězněni na Haiti po zbytek svého života, nebo být doslova otroci s pravděpodobností x. Jaká hodnota x vás činí indiferentními? 10 %? 20 %? 30 %? Neříkám, že imigrační restrikce jsou stejně špatné jako otroctví, ale zda jsou pro miliardy lidí narozených na místech jako Haiti, jsou naše restrikce aspoň z 10 % tak špatné jako otroctví.
7. Ale co širší důsledky imigrace? Standardní ekonomické odhady říkají, že otevřené hranice by měly masivní ekonomické výhody – zhruba DVOJNÁSOBNOU globální produkci. Jak? Přestěhováním miliard lidí ze zemí, kde jejich práce produkuje málo, do zemí, kde jejich práce produkuje hodně. Stačí se podívat na to, jak se mzda Haiťanů zvedne v den, kdy dorazí do Miami.
8. Co fiskální důsledky? Milton Friedman slavně varoval, že: „Nemůžete mít zároveň volnou imigraci a sociální stát.“ Ale díval jsem se důkladně na čísla a Milton Friedman prostě neměl pravdu. Pokud jste zvědaví, podívejte se na poslední odhady Národní akademie věd.
9. Co když imigranti přijdou a budou hlasovat pro etatistickou politiku? Podíval jsem se na čísla. Imigranti jsou ekonomicky levicovější a společensky konzervativnější než rodilí Američané, ale rozdíly jsou drobné a imigranti stejně moc často nevolí. A imigranti jsou mnohem libertariánštější než rodilí Američané v jednom důležitém rozměru: podpora volné imigrace. Dnešní imigranti jsou mnohem demokratičtější [ve smyslu Demokratické strany]než rodilí Američané, ale pokud jste si mysleli, že Demokrati jsou dramaticky horší pro svobodu než Republikáni, doufám, že poslední rok změnil váš názor.
10. Obecně se vyhýbám poezii, ale dnes udělám výjimku. Vláda nařizuje, že lidské bytosti, jako jsme my, tady nesmí žít nebo pracovat bez patřičných papírů – papírů, které je pro většinu lidí na Zemi téměř nemožné získat. Zachází s nimi jako se zločinci kvůli hrozným porušením zákona jako čištění bot na ulicích Miami nebo sbírání ovoce na kalifornských polích. Pokud se libertariáni nepostaví za práva těchto doslova utlačovaných lidí, nereprezentujeme nic a nejsme ničím.
—
Text vznikl jako úvodní slovo Bryana Caplana v debatě s Markem Krikorianem z Centra imigračních studií na regionální konferenci Studentů za svobodu na Marylandské univerzitě. Texty z předchozích debat Caplana s Krikorianem viz zde, zde a zde.
Přeložil Martin Pánek.
